Joël Aïvo

Bɛ̌ sín Wikipedya

Frédéric Joël Aïvo

Joël Aivo ɖò 2020
Azɔ tɔn
Gántɔ (Sìn 15 Lidósùn 2021)‚ Nǔwlantɔ, Toxóɖɔtɔ, Mɛsi sɛ́nzɔwatɔ ɖaxó.
{{{hwenu é nyi togán ɖé é}}}
{{{azɔ tɔn-2}}}
{{{hwenu é w'azɔ-2 ɖé}}}
{{{azɔ tɔn-3}}}
{{{hwenu é w'azɔ-3 ɖé}}}
Gbɛ tɔn
Fǐ é ji ɖé é : Xɔgbonu
To é mɛ nu wɛ nǐ é : Benɛ
Wémaxɔmɛxwe tɔn : Wémaxɔmɛ sɛnzɔwatɔ lɛ tɔn Lyon kpo Agbomey Kandofi tɔn.


Frédéric Joël Aivo ɔ́‚ é ji i ɖò azǎn fɔtɔn núkún atɔn gɔ (18) Liyasùn xwè 1973 tɔn mɛ ɖò Hogbonou Benɛɛtò mɛ. E nyi Mɛsi sɛ́n kpà tɔn ɖo kplɔ́nyijǐ ná lavɔ lɛ (Professeur titulaire de droit public) kpataki núkún kpetɔ sɛn dodó tɔn (spécialiste de droit constitutionnel) bo ka lɛ nyi toxoɖɔtɔ Benɛɛ tɔn ɖòkpó.[1]

Ɖo le xwé 2021 ɔ, é zé alɔ bó ná yi sɔmisɔmi Tògan tɔ̀n xá Patrice Talon bɔ azɔ̌xwé sɔmsɔmi lɛ tɔn(CENA) lɔn ǎ ɖo é kpéwu bo kplé wema lɛbi xwi i ǎ. Sín lé xwé 2021 ɔ, hwɛ̀ɖɔtɔ CRIET  tɔn lɛ sú ì ɖo daavìgànxwé nú xwè(10) wǒ. Yé ɖɔ é d'aji dó wɛ bó ná flí Tógan zinkpó dɛ́.  

Tàn tɔn[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Frédéric Joël Aïvo jɔ bó sù ɖo Hogbonou‚ daagbó tɔn sín tò mɛ. Tɔ́ tɔ̀n Déhoumon Houessou Aïvo wɛ nyi aziza «Baba Yabo». [2]

Ɖé é dín yi klpɔ́nyijǐ ná lavɔ ɖo xwè 1995 ɔ́‚ é bɛ́ sɛ́n kplɔ́kplɔ́n ɖo Benɛɛtò mɛ  bo yi fokpé bi ɖo yovo Flanseto mɛ ɖò xwè 2006.

Frédéric Joël Aïvo wli alɔ bo ji vǐ wè.

ɔ́ ton Déhoumon Houessou Aïvo wɛ nyi aziza « Baba Yabo».

Frédéric Joël Aïvo djɔ bó sou ɖo.

ogbonou‚ daagbó ton sin tómin.

Tɔ́ ton Déhoumon Houessou Aïvo wɛ nyi aziza « Baba Yabo».

Ɖé édin yi klpon yi dji nalavɔ ɖo 1995 ɔ̀‚ é bɛ sín kplokplon ɖo Benɛɛtó min  bo yi fokpé bi ɖo yovo Flancétó min ɖo xwé 2006.

Frédéric Joël Aïvo wli alɔ bo ɖji vi hwé.

Núwìnwlan tɔn lɛ[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

  • Le Juge constitutionnel et l’État de droit en Afrique. L’exemple du modèle béninois, Paris, L’Harmattan, 2006, 225 p., préface de Pascal Chaigneau et avant-propos de Jean du Bois de Gaudusson
  • Le Président de la République en Afrique noire : genèse, mutations et avenir de la fonction, thèse de droit public, Paris, L’Harmattan, 2007, 642 p., préface de Théodore Holo et postface de Pascal Chaigneau
  • La Constitution béninoise du 11 Décembre 1990. Un modèle pour l’Afrique ? Mélanges en l’honneur du Professeur Maurice Ahanhanzo-Glèlè, (direction), Paris, L’Harmattan, 2014, 800 p.
  • Démocratie en question. Mélanges en l’honneur du Professeur Théodore Holo, (codirection), Toulouse, Presses de l’Université de Toulouse 1 Capitole, 2017, 612 p.
  • La Constitution de la République du Bénin. La Constitution de tous les records en Afrique, Cotonou, Les Éditions universitaires, 2018, 202 p.
  • Jurisprudence électorale commentée. Les présidentielles de 2016 devant la Cour constitutionnelle du Bénin (direction), Cotonou, Les Éditions Universitaires, 2018, 202 p.
  • Enjeux économiques et environnementaux des maîtrises foncières en Afrique, (codirection), Bruxelles, éd. Anthémis, 2019, 245 p.
  • L’Amphithéâtre et le Prétoire. Au service des droits de l’homme et de la démocratie. Mélanges en l’honneur du Président Robert Dossou, (codirection), Paris, L’Harmattan, 2020, 1 097 p.

Dodo tɔn[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

  1. https://fr.m.wikipedia.org/wiki/Jo%C3%ABl_A%C3%AFvo#/editor/8
  2. https://fr.m.wikipedia.org/wiki/Jo%C3%ABl_A%C3%AFvo