Wɛ̀li

Bɛ̌ sín Wikipedya
Wɛ̀li
Wɛ̀li sisɔ

Wɛ̀li ɔ nuɖúdú ɖokpo wɛ e nyi ɖo Benɛɛto mɛ bɔ é nɔ ɖu gbadamajá na. E hɛn ɔ é nɔ ɖa kpowun bo nɔ ɖu kpo ami vɔvɔ kpo abi é nɔ lɛ sɔ̀ bo nɔ ɖu alo e nɔ lɛ ɖa wɔ̌ tɔn. Wɛ́li ɔ "vitamines A; B; kpo "vitamines E1; E2; E3" kpan wɛ gɔ mɛ.

Wɛli alɔkpa le ɖe lɛɛ[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Wɛli alɔkpa gege wɛ ɖe

E ɖe flo wewe tɔn

E ɖe koklojonɔ tɔn

E lɛ vɔ ɖe flo vɔvɔ tɔn

Fitɛ lɛ e nɔ lɛ wɛli gle ɖe ?[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Ɖo gbɛ ɔ bi sese mɛ ɔ‚ wɛli alɔkpa afa tɛnwe wɛ ɖe. E nɔ lɛ gle tɔn ɖo fi gege ɖo taji ɔ Azii kun gban ji ( Cinu‚ Japɔn‚ Ɛndolezi‚Filipinu‚ Ɛndi‚ Viéténamu‚....kpo e kpo lɛ kpo); Afrika gbe ji (Nijelia «awɔnni»‚ Uganda‚ KenyaMalawi... kpo e kpo lɛ kpo); ɖo Amelika gbeji kpo  oseali kpo ( Papuazi‚Gine yɔyɔ‚ Zelandi yɔyɔ‚ Ɔsitrali‚ Xawai kpan) kpo ɖevoɖevo lɛ kpo.

Etɛ lɛ wɛ é nɔ mɔ bo nɔ sɔ̀ wɛ̀li ɔ tawun?[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

E ɖo wɛ̀li ná sɔ́ wɛ ɔ é ɖa mɔ:

  • wɛ̀li
  • amì
  • jɛ̀

Nɛ é nɔ sɔ̀ gbɔn?[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

1- E ná kpá wɛ̀li ɔ

2- E ná klɔ ganji bo na sɛ́n ɖo lě e ba ɖo ɔ

3- E na fúnfun jɛ̀ ɔ gbɔnji bo hunhun d'ewu

4- E na kɔn amì ɔ do agban ě nɔ sɔ̀ nu ɔ mɛ bo sɔ ɖo ado ji bɔ e na sɛ ganji enɛ ɔ gudo ɔ e na bɛ wɛ̀li sinsɛ̀n ɔ kpɛɖe d'emɛ bo na jodo bɔ e na bi ganji kaka bɔ e na mɔ ɖɔ hwɛkan yetɔn na dyɔ.

Etɛ wɛ e nɔ ɖu kpo wɛ̀li sisɔ ɔ kpo?[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

E hɛn ɔ e nɔ ɖu wɛ̀li sisɔ̀ kpo soja koko kpo abi abɔkun kókó kpo e hɛn ɔ é nɔ lɛ ɖu kpo atá kpo.