Stanislas Spero Adotevi

Bɛ̌ sín Wikipedya

Stanislas Spero Adotevi

Xwé é mɛ é ku é : 1934
Hɛnu nyikɔ tɔn : Adotevi
Nyikɔ tɔn kpɛvi ɔ : Stanislas Spero
To é mɛ vi wɛ ni é : Benɛ
Azɔ tɔn : Philosophe
Wuntun é ɖo é :

Stanislas Spero Adotevi, b'ɛ ji i ɖo azǎn ɛnɛ gɔ ɔ (4) Zofinkplɔsùn xwè (1934-2024) tɔn mɛ ɖo Togo ɔ, nyi toxoɖɔtɔ bo nyi ganhɔnyitɔ xoxo Benɛɛto tɔn.

Jijizan tɔn[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

E ji ɖo azan ɛnɛ (4) gɔ zofinkplɔsun xwe 1934 tɔn ɖo toxo Lomɛ tɔn mɛ ɖo Togo to mɛ.

Nu kplɔn-kplɔn gbɛ tɔn[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

E yi nunywɛ ɖo azɔmɛxwe ɖaxo nukplɔnmɛtɔ lɛ tɔn ɖo Flansé gbeji tɔn ee é nɔ ylɔɖɔ . «Louis Althusser» e. E wa sɔ ali ɖevo bo yi gbɛtɔ nyinyi bo ɖo Kunnuɖewema «Doctorat» do nu e yovo kla jɛ to nu gannu-gannu wa do gbe mitɔn lɛ dudo kpodo nukɔn nayi to mǐtɔn lɛ tɔn ji e. E ɖo gbɔjɛ mɛ din bo saxwe nyí Burkina Faso bo kpo ɖo doba nu nu wɛ. E ko nyi ganhɔnyitɔ bo kpe nukun toxoɖuɖɔ kpodo togbasa wu kpan ɖo Benɛ to mɛ. Mɔ ɖokpo ɔ, e lɛ nyi ganhɔnyitɔ xojladoto tɔn ɖo 1963, nunywɛ mǐtɔn lɛ tɔn ɖo 1965 kpodo 1968 kpan, gan é xwě aza nu azɔxwe nudobiba do Danxomɛ ji e tɔn, gan é xwě aza nu azɔxwe fié wema taji Bénɛ tɔn lɛ é nɔ sɛ yè xwè do e kpodo hɔnmɛ lɛ kpan tɔn.

Nukplɔnmɛtɔ[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Ɖo 1970 ɖo Paris Flansé gbeji ɔ, e nyi Philosophie kplɔn mɛ tɔ ɖo kplɔnyiji-alavɔ Paris 7ɔ tɔn bo wazɔ ɖo xusu-xusu xa numɔ-jɛ-gbɛtɔ-wu-zɔ-watɔ Flansé to ɔ tɔn Robert Jaulin bo nyi gan e xwě aza do nukplɔnmɛ kpaxwé nɛ ɔ nu kpodo hwenuxo tɔn ɔ kpan nu.