Jean-Marc-Aurèle Afoutou

Bɛ̌ sín Wikipedya

Jean-Marc-Aurèle Afoutou

Gbɛ tɔn
Azɔ é nɔ wa é : Xo-lomi-lomi-ɖɔtɔ
Azan é gbé é ji ɖé é : 8 Ayidosùn 1947
Fǐ é ji ɖé é : Zanyanado

Jean-Marc-Aurèle Afoutou ɔ, xo-lomi-lomi-ɖɔtɔ wɛ é nyi bó ka lɛ nyí nukplɔnmɛtɔ Benɛɛto tɔn. Zannyanadó wɛ ji ɖe.

Hwènu e e ji i é[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

E jí ɖo azan tantɔn (8) ayidosùn xwe 1947 tɔn ɖo Zannyanado tokpɔnla ɖo Zu tokpɔn mɛ ɖò Benɛɛ tò mɛ.

Azɔwiwa tɔn lɛ[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Jean-Marc-Aurèle Afoutou ɔ, xo-lomi-lomi-ɖɔtɔ wɛ é nyi bo ka lɛ nyi nukplɔnmɛtɔ titewungbè. Nu taji é tuun ni é wɛ wema e é wlan ɖo 1991 bo sunnyi ɖɔ «Certitudes» e.

Gbɛ tɔn kpɛɖe[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Mɛjitɔ tɔn lɛ ɔ, Baɖugbè kpodo Anɛxɔ kpan nu wɛ ye nyi. Toxo we nɛ lɛ ɔ Togo sin xuligboji e nɔ ye ɖè. É yi wema-xɔmɛ ɖo to tɔn mɛ cobo lɛ yi ɖo togudo. É wa huzu nukplɔnmɛtɔ tɔndeji, bo lɛ nyi nukplɔnmɛtɔ toɖenyi e nɔ gbeje nukplɔnmɛtɔ ɖelɛ sin azɔwiwa kpɔn ɖo azɔmɛxwe lisinmɛ tɔn é. É lɛ vɔ yi nunywɛ do ɔunumɛ gbɛ tɔn ɖo walɔ tɔn lɛ sin zinzan linu (psychologie), mɛnyinyi gbɛtɔ tɔn (sociologie), kpodo gbe e gbɛtɔ nɔ do (linguistique) e kpan. E kplɔn nu mɛ ɖo kplɔn-yiji-alavɔ Bénɛ tɔn bɛ sin 1980[1].

Nu é wlan lɛ e[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Nu sukpɔ wɛ é wlan loɔ kpɛɖé jɛn e sɔ do tò.

Ajɔ e e do é lɛ e[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

É yi -Ajɔ nukɔntɔn e nyi xo-lomi-lomi tɔn ɖo agbahwlɛnhwlɛn taglomɛ-kpɔn do ɖe nu tɔn kpodo xo-lomi-lomi tɔn kpan Bénɛ to tɔn ɖo 1988. - Ajɔ ɖaxo é nyi xo-lomi-lomi tɔn ɖo mɛwigbeji bɔ xwe e nɔ ylɔɖɔ «Centre Africain d'Animation et d'Échanges Culturels (CAEC)» bolo ɖo Sénégal ɖo 1989 é. - Ajɔ e nyi kɛnsusɔ tɛnmɛ ɖagbe tɔn bɔ gbɛta «Academia Internazionale Greci Marino bo nyi Italie to ɔ tɔn e ɖo 1988 nu ne é ko wlan lɛ bi.

Dódó tɔn[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

  1. https://data.bnf.fr/fr/12343162/jean-marc-aurele_afoutou/