Baliba

Bɛ̌ sín Wikipedya

Baliba lɛ́ɛ nyí togun Aflika-tofɔligbé tɔn ɖé lɛ́ɛ bo nɔ nɔ Benɛ sín totaligbé, bo nɔ lɛ́ nɔ Nigéria kpo Togo kpo.

Sɔkuntɔ́ baliba

Tan yetɔn[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Nikki ɔ Axɔ́súɖuto ɖaxó ɖé wɛ. Axɔsuɖuto Nikki tɔn ɔ sin hɔnkan wɛ nyí Ouénou, toxo kpɛví ɖé e ɖò kilomɛtlu 7 sín toxo Nikki tɔn é. Amɔ̌, fí e è nɔ ɖɔ xó dó é ɔ, Borgou, Alibori, Atacora kpo Nigéria sín akpáxwé ɖé lɛ kpo wɛ. To e ɖò axɔ́súɖuto Nikki tɔn mɛ lɛ́ɛ sukpɔ́: Nikki, N'Dali, Kalalé, Bembéréké, Parakou, Banikoara, Kandi, Sinende, Gogounou, Ouassa-Pehunco, Kérou, Kouande, Tchaourou, Segbana. To e kpo ɖo totaligbé Bénin tɔn ɔ́, è má ɖó ye ɖó wè, mɛ e nyí Dendi lɛ́ɛ (Karimama kpo Malanville kpo) kpo mɛ e nyí Somba lɛ́ɛ kpo. Axɔsuɖuto Nikki tɔn nɔ dɔn nùnywɛ xwitixwiti lɛ tawun, ɖó akɔta vovo e ɖò axɔsuɖuto ɔ mɛ lɛ é wu, ɖi Wasangari lɛ kpo Bariba lɛ kpo, amɔ̌, nǔ taji hugǎn ɔ wɛ nyí hwɛjijɔ e wu é nɔ ɖu axɔsu é. Hwenu e Wassangari lɛ gosin Busa, to e mɛ Boko lɛ nɔ nɔ ɖò Nigéria é, bo wá nɔ Ueno é ɔ, ye gosin Persia xóxó ɔ mɛ. Tɔ́gbó yetɔn Kisra, Kissira alǒ Kissia e nyí vodún sinsɛn sín axɔ́sú ɔ́ wɛ nyí ɖò Pɛrɛsi, tò e è nɔ ylɔ́ ɖɔ Iran égbé tɔn é mɛ, bɔ hwenu e Islamu wá é ɔ, è nya é kpo mɛ e nɔ xwedó é lɛ́ɛ kpo sín tò yetɔn mɛ.

Toxóɖɔgbɛ́ e è nɔ ɖó ɖò to ɔ mɛ lɛ́ɛ ɔ, mɛ e è nɔ ylɔ ɖɔ griot lɛ é, glesi lɛ, azɔ̌watɔ́ lɛ kpo kannumɔ lɛ kpo wɛ è nɔ ɖó. Bariba lɛ nɔ kplé ɖò Gaani Festival hwenu. e nyí xwè e è nɔ ɖu ɖó hwɛndo tɔn kpo aca tɔn lɛ kpo wu ɖò xwè ɖokpo ɖokpo mɛ ɖò axɔsuɖuto Bariba tɔn mɛ, bɔ è nɔ ylɔ ɖɔ Nikki sín Sina Boko.

Gaani sin xwè[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Gaani sin xwè ɖo 2017

Gaani sin xwè ɔ́ wɛ nyí xwè e è nɔ ɖu ɖò Nikki, ɖò xwè ɔ́ sín bǐbɛ́mɛ ɖò sun atɔngɔ́ e è nɔ ylɔ́ ɖɔ sunví é mɛ ɖò xwèví Bariba tɔn mɛ é. É wá huzu xwè e nɔ dó gbè mɛ lɛ é tɔn, bó nɔ dɔn gbɛtɔ́ ɖěɖee ɖó aca ɖokpo ɔ kpo gbè ɖokpo ɔ kpo lɛ é wá kplé ǎ, loɔ, é nɔ lɛ́ dɔn mɛ e ɖó linlin ɖokpo ɔ lɛ é wá kplé. Azǎn wè wɛ é nɔ́ nɔ̀ bó nɔ́ nyí hwenu e Nikky Baatonu axɔ́sú ɔ́ nɔ́ yí nǔ e è na ɛ lɛ́ɛ é, bó nɔ́ lɛ́ dó xwè yɔyɔ́ sín nyɔ̌ná lɛ́ɛ n'i é.

Akɔta yetɔn lɛ[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

E nɔ mɔ akɔta gege ɖo baliba lɛ mɛ : Baatombou, Baatombu, Baatonou, Baatonu, Barba, Bargu, Bariba, Baruba, Batombou, Barganche Bergo, Bergou, Bogung, Borgawa

Gbe e ye nɔ ɖo lɛ[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Ye nɔ do Balibagbe. Mɛ e nɔ do Balibagbe ɖò Benɛ́to mɛ̀ lɛ́ɛ yi 460 000 ɖò xwè 1995ɔ́ mɛ̀, amɔ̌ égbé ɔ́, è sixu ko hú livi 1.3