Ahwanfɔndoji do gbà to bo yí tò ɖo togan si 1977 tɔn ɖo Benɛɛ

Bɛ̌ sín Wikipedya

Ahwanfɔndojǐ do gbà tò bo yi to ɖò tògán sí 1977 tɔn ɖo Benɛɛ, b'ɛ lɛ ylɔ ɖɔ̀ Degɔ̀n nuwiwa ɔ, nyí ahwanfɔndoji do gba to bɔ ahwanzɔwatɔ e xɔ b'ɛ nɔ ylɔ ɖɔ '' mercenaires'' lɛ wɛ wa fɔ́n dó Benɛɛtò ɔ jí na do yí to ɔ sín togan Mathieu Kéréku sí.

Azǎn afɔtɔn nukún ɖokpo gɔ ɔ alǔnsun xwè 1997 tɔn dɔ̌n wɛ nù nɛ́ ɔ jɛ ɖo zanzan tɛɛn. Ahwantɔnmɛ nɛ e yé tɔn togan Mathieu Kérékou kpodó acɛkpikpa tɔn kpo ɔ nɔ nyí Opération crevette. Benɛɛvi ɖe lɛ kú ɖo ahwanfùnfùn nɛ ɔ mɛ, loɔ ye kpewu bo nyà to dɔn fúnlɛ̌ntɔ́ nɛ dó gbě.

Nɛ wɛ nu nɛ ka jɛ gbɔ̀n ?[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Gan tɛnwe (7) wɛ ɖo xixo wɛ bɔ, ahwanfutɔ na yi kanwe ko (100) mɔ zɔn jɔmɛhun é e xixa tɔn nyi DC-7 ɔ mɛ wa jɛté ɖo jɔmɛhuntɛn Kutɔnu tɔn bo hɛn ahwannu b'ɛ vɛjlɛ. Ɖo ahwanfuntɔ nɛ lɛ mɛ ɔ é na mɔ mɛwi kpodo yovo. Mɛ é ɖo yenu e nɔ nyi Bob Denard. Nya nɛ ɔ ko d'ahwanji ɖò to gègě mɛ ɖò Afrika gbeji. Fi nukúnɖeji Kutɔnu tɔn gègě wɛ ye lin na xubɔ : Camp Gézo kpo togangbasa kpo, fi é togan Mathieu Kéréku sín xwe ɖée kpodo fi ɖevo lɛ kpan.

Mɛylɔylɔ[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Togan Mathieu Kéréku yawu do bo ylɔ tovi lɛ kpodo ahwanfuntɔ to ɔ tɔn lɛ kpan gbɔn Hladio. Xo é e ɖɔ ɔ ɖié : «Gbɔn mɔ, to fan asu bo yi gannu-gannu tɔ ɖelɛ xwedo azɔ zɔnmɛ walɔ do yi to ɖo mɛ si gblamɛ sín egbé zan tɛɛn bo tɔn ahwan Bénɛ to ɔ ɖo Kutɔnu toxo ɔ mɛ. (...) Bénɛvi ɖokpo ɖokpo na tun ɖɔ ahwanfuntɔ bo ko ɖo ahwangbenu wɛ mì ko nyi ɖo fi ɖebu e mì ɖee bo hwlɛn to tɔn gan ɖo ahwan é é tɔn ɛ ɔ sí».

Ahwandoji Bénɛvi lɛ tɔn[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]