Jeanne-Agnès Ayadokun

Bɛ̌ sín Wikipedya

Jeanne-Agnès Ayadokun

Gbɛ tɔn
Azɔ é nɔ wa é : Hwɛɖɔtɔ
Azan é gbé é ji ɖé é : 13ɔ nuxwasun 1954 tɔn

Jeanne-Agnès Ayaba Mahougbé Ayadokoun ɔ e jǐ ɖo azan 13ɔ nuxwasun 1954 tɔn. Hwɛɖɔtɔ gan Benɛ tɔn wɛ. E nɔ jɛhun do nukɔnyiyi sɛn e ɖɔnu do Nyɔnu lɛ wu etɔn ɖo taji ɔ gu mima sɛn lɛ.

Gbɛ tɔn[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Jeanne-Agnès Ayaba Mahougbé Ayadokoun ɔ hwɛɖɔtɔgan ayimɛtɔn sɔ do nuji tɔ wɛ sin lexwele 1988, bo nyi Mɛsi kplɔnyiji alavɔ tɔn ɖo ENAM. E ɖo sɛwamaɖɔ gbɛta Hwɛɖɔtɔgan lɛ tɔn mɛ, bo ka ɖo gbɛta tɛnmɛ tɛnmɛ mɛ ɖo Benɛ kpodo togudo kpan. Jeanne-Agnès Mawugbe Ayadokun ɔ wɛ nyi gan nu kplekple nyɔnu hwɛɖɔtɔ gbɛta gbɛ ɔ bi tɔ̌n tɔn.

Yɔkpɔvu mɛ nunɔ tɔn kpodo Azɔmɛ yiyi tɔn kpan[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Jeanne-Agnès Mawugbe Ayadokun ɔ e jǐ ɖo azan 13 nuxwasun 1954 tɔn, bɔ e yi azɔmɛ bo ɖo kunnuɖe wema Maîtrise hwɛɖiɖɔ tɔn ɖo lexwele 1981 tɔn ɖo Kplɔnyiji alavɔ Agbomɛ-Kandofi tɔn. E yi nunywɛ do nunywɛ ji ɖo hwɛɖiɖɔ linu ɖo azɔ xwe Centre de Formation Administrative et de Perfectionnement Kutɔnu tɔn. E nɛ ɔ gudo ɔ ɖo lexwele 1983 tɔn ɔ, e lɛ yi nunywɛ do nunywɛ ji ɖevo ɖo azɔmɛxwe hwɛ ɖaxo ɖɔtɔ lɛ tɔnbYovo Flanse to ɔ tɔn ɖo Paris. Ɖo lexwele 2000 ɔ Jeanne-Agnès Mawugbe Ayadokun ɔ yi kunɖewema DEA ɖo acɛ e nyi gbɛtɔ ɖokpo tɔn e kpodo tovi ɖonu ɖo toxoɖuɖɔ mɛ linu ɖo Nunywɛ yi tɛn UNESCO tɔn ɖo kplɔyiji alavɔ Agbomɛ-Kandofi tɔn.

Azɔ wiwa tɔn[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Jeanne-Agnès Mawugbe Ayadokun bɛ hwɛɖiɖɔ'zɔ wiwa sin hwɛɖiɖɔ ji ɖo hwɛɖɔxwe Kutɔnu tɔn. Ɖo lexwele 1988 ɔ, E hwuzu hwɛɖɔdo kplɔnnumɛtɔ ɖo hwɛɖɔxwe Xɔgbonu tɔn nu xwe we. E nɛ gudo ɔ, ɖo lexwele 1990 ɔ e huzu Gan nukɔntɔn hwɛɖɔxwe Xɔgbonu tɔn. Ɖo lewwele 1997 ɔ, e yi zinkpo nukplɔnmɛ do nuwu tɔ ɖo hwɛɖɔxwe hwɛyɔmɛ tɔn Kutɔnu tɔn, bo nyi Gan nukɔntɔn hwɛɖɔxɔsa hwɛdomɛtɔn nu xwe we. Ɖo lexwele 1999 tɔn ɔ sin gblamɛ ɔ, e nyi Gan nukɔntɔn hwɛɖɔsa nukɔntɔn acɛ kpǎa (droit tradictionnel) ɖo hwɛyɔlɔ mɛtɛn Kutɔnu tɔn. Ɖo lexwele 2001 ɔ, e nyinukplɔnmɛ do nuwu tɔ ɖo hwɛɖɔxwe ɖoxo Benɛ tɔn Cour Suprême.

Jeanne-Agnès Ayaba Mahougbé Ayadokoun ɔ wa kplɔnnu kplɔnyiji alavɔ vi lɛ ɖo ENAM ɖo Agbomɛ Kanɖofi.