Agbǒmɛ

Bɛ̌ sín Wikipedya
(É ɖyɔ ali nǐ sin Agbomɛ)

Agbǒmɛ

Acɛkpikpa
To é mɛ é ɖé e : Benɛ
Tokpɔn é mɛ é ɖé e :
Tovi lɛ
Tovi nabi é ɖo e : 92 266

Agbǒmɛ̀ tokpɔnla ɔ ɖò afɔgokɔ nú Benɛɛto ɔ. E ɖó kilomɛtu 145 (kàntɔ̀n kò atɔɔn) dó Kutɔnu toxo ɔ, bo nyí nɔtɛn Tokpɔngan Zú tɔn ɔ tɔ́n. Dàdá Hwegbɛ-ajà wɛ dǒ e wá ɖò lěxwelé xwe kanwe-ko kanwe-ko donu afɔtɔn nukun we (XVIIè). E wɛ nyi toxo ayǐjɛ nukunɖeji nu Danxomɛ sin lexwelé 1625 ( afɔ̀tántɔ̀n kò atɔ́ɔn ) gɔ́ wa lexwelé 1894 (afɔ̀ntɛ́nnɛ̀ kànwè wɛ̌nɛ) gɔ́ mɛ̀. Ɖò Tòxo nɛ ɔ mɛ ɔ Hɔnmɛ nukunɖeji gěgě wɛ tutomɛ gbɛ ɔ bi tɔn e nɔ yɔlɔ ɖɔ UNESCO ɔ ɖenyi Hɔnmɛ dòdò. Hɔnmɛ nukunɖeji nɛ lɛ ɖò toxo Agbomɛ tɔn ɔ sin tɛntin bo nyi kunnuɖiɖe titewungbe nu nunywɛ dòdó to mǐtɔn Benɛɛ tɔn.

Hwenuxo hɔnmɛ Agbǒmɛ tɔ́n ɔ, ɖò tɛntin nú Dada e xɔ Danxomɛ To ɔ lɛ e bi tɔ́n ; bo na dò dó gesi hwenuxo nǔ tɛnmɛ tɛnmɛ e ko jɛ wa yi ɖo Danxomɛ lɛ bi. E na ɖɔ, e ko lin dín ǎ bɔ e ɖe kɛn hwenuxodogesi nu tɛnmɛ tɛnmɛ ée ɖɔxò,  bó ɖekunnu dó Dada e xɔ to lɛ e a. E ɖe kɛn ɖokpo ɖokpo yetɔn.

E cyán hwenuxodogesi nú ɖelɛ̌ bo sɔ d'agun ɖo hwenuxohɔnmɛ Agbǒmɛ tɔn. Nǔ nɛ lɛ e ye cyán bo sɔ d'agun lɛ e nyí kple kple hwenuxodɔkun Danxomɛ tɔn. Yě sukpɔ bo gégé, bo ka nyi nuɖe kpowun,  nǔ ɖó jiɖe dewu wɛ ye nyi, bɔ e sɔn do e nɛ wu ɔ, kɛnɖiɖe ɖokpo nyí wiwa ɖo léxwèlé 1995 (afɔ̀tɛ́nnɛ kɛ̀nnɛ gbàn atɔɔn) dɔ̌n, ée ɖèkɛ́n hwenuxodɔkun 1050 ( afàtɔ́n kànɖé wǒ) mɔ, bɔ Asɛɛn e sɔ́ gàn do blo e kpodo e e sɔ kpò do blo e kpo ɖe mɛ ; Avɔ̌ ɖe mɛ ; Axɔsu'zinkpo kpo nɔ ɖokpo ɖe mɛ, kpodo wuntun tɛnmɛ tɛnmɛ Axɔsu ěe xɔ to lɛ e tɔn kpan. Gbɔn kɛnɖenu nɛ ɔ gblamɛ ɔ, e wǎ má hwenuxodɔkun nɛ lɛ ɖò hwenu nu ɛnɛ kpodo tutomɛ we linu.

E na ɖɔ, hwenuxodɔkun nɛ lɛ nyi nǔ nùkúnɖeji taji ɖe nú alɔdomɛtɔ togudo tɔn lɛ, ɖo taji ɔ tutomɛ e Ganhɔnyitɔzɔwatɛn Itali to ɔ tɔn e ɖɔnu dò xo e kan To tɔn kpodo To ɖevwe lɛ kpan sɔ ɖ'ayi gbɔn do ba nù nù gɔnu ée nɔ ylɔɖɔ Centre international d'études pour la conservation et la restauration des biens culturels (ICCROM),  b'ɛ ze tutomɛ̀ ɖe ɖoté bɔ e nɔ ylɔɖɔ PREMA e ɖo léxwèlé 1990 (afɔ̀tɛ́nnɛ kɛ̀nnɛ gbàn ) sɔyijɛ léxwèlé xwè 2000 (afɔ̀wó) kpodo do ba nú nǔ xwé Institut Getty Conservation(GCI) kpan e. Tutomɛ nɛ ɔ  bɛ azɔ gégè gégè ɖe lɛ sin léxwèlé 1992 (afɔ̀tɛ́nnɛ kɛ̀nnɛ gbàn nùkún wè) ɖò kpɔ́ xá Xwé é ɖɔnǔ dǒ nukun kpedo hwexodɔkun mǐtɔn lɛ e kpán, ná dò na nunywɛ do nunywɛ ji azɔwatɔ Hwenuxohɔnmɛ Agbǒmɛ tɔn lɛ. Azɔ̌ tɛnmɛ tɛnmɛ nɛ lɛ yixɔ do le e na to nukplɔnmɛ lɛ gbɔn kpodo wema nukunɖeji ɖe lɛ kpan e, walɔ e na ɖǒ dó wlibo nu hwenuxodɔkun lɛ e kpodo fɔwatɛ yetɔn lɛ kpan wu ɖò hweyixɔ waji ɔ bi e kpodo fɔtɛ yetɔn nu tɛgbɛ gbe kpán.

Fɔwatɛ hwenuxodɔkun Danxomɛ tɔn lɛ ɖo hɔn ɖevo mɛ ɖo togudo[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Hwexodɔkun Dada Gbɛhɛn'azin tɔn ɖe lɛ tǐin b'ɛ yi fɔ sin togudo wa, bo cyan bo lɛ funfún gbɔn hɔn gégé mɛ ɖo gbɛ ɔ mɛ. Hwenuxodɔkun nɛ lɛ ɔ, hwenu e ye wli Axɔsu Gbɛhɛn'azin kpodo hwenu e zanku e hwenu ɖokpo wɛ ye ko bɛ dɔkun nɛ lɛ. Hwenuxodɔkun de lɛ̌ ɖe bo ɖo Flanse to mɛ ɖo toxo Quai Branly tɔn sin hɔnmɛ. Mǐ na lɛ ɖɔ́ɔ, e zɛ Gánzinkpo e e ahwangan sunvinɔ Dɔdu yisɔ ɖo hɔnmɛ hwenu Dada Gbɛhɛn'azin do hɔn ɔ mɛ zo e wu ɔ, hwenuxodɔkun e ɖo Flanse to mɛ bi sin togudo e Dada Gbɛhɛn'azin yi e wu a, gege sin nu ɖevwe ɖevwe wu. Hwexodɔkun devwe lɛ tǐin bɔ Edwa Fo na hɔnmɛ Trocadero tɔn. Bo na gɔ na ɔ, hwenuxodɔkun nú li sě tɔn ɖo hɔnmɛ Trocadero bɔ Jɔji Watɛlo wɛ fɔtɛ. E na ɖɔ ɔ, co nu hɔnmɛ ɔ na huzu hɔnmɛ gbɛtɔ tɔn ɔ, e sɔ tɛnmɛ ɖokpo nu hwenuxodɔkun Danxomɛ tɔn ɖo taji ɔ Watɛlo sin azɔ. Nu li se nɛ lɛ wɛ e sɔ do ba acɔ nu figbɔnyiji akpaxwe Passy tɔn. Ko mɔ ɖo ye mɛ, bo nɔ fifɔtɛ nu xwe xwè wo mɔ, ɖevoe tǐin bɔ  e fɔ dò dómɛ ɖò xɔ dòmɛ hɔnmɛ nɛ ɔ tɔn, bɔ azɔwatɔ finnɛ tɔn lɛ kpodo nuwakpɔntɔ nukun ɖeji ɖe lɛ kpan jɛn nɔ kpɔn. E zɛ e nɛ lɛ wu ɔ Dada Gbɛhɛn'azin sin hwenuxodɔkun nukunɖeji gege tǐin bɔ ye bɛ yi togudo. Mǐ na mɔ hwenuxodɔkun Dada Gbɛhɛn'azin hɔnmɛ tɔn gban mɔ bɔ ye ɖe nuwukpikpé tɔn kpodo ganhwunu nɛ nu tɔn kpan xɛlɛ.

Hɔnmɛ e ɖo Agbomɛ lɛ bi wɛ ɖenyi nudodo gbɛ ɔ tɔn sin léxwèlé 1985, bɔ ye ja nyi nɔtɛn titeungbe hwenuxo, nudodo kpodo watomɛbanyɔnwi kpan tɔn ɖo Bénɛ to mǐtɔn mɛ. Ye bi kple kple nyi hɔnmɛ wo bɔ e gba ye do gblǒ 47 ɛta ji ; ɖelɛ tǐin b'ɛ gba ɖe ɖo ɖe kpa co ɖevoe lɛ tǐin bɔ ye gba do zɔ nu ɖelɛ. Dada Gezo kpodo Dada Glɛlɛ tɔn kpan wɛ yi hwenuxohɔnmɛ Danxomɛ tɔn. Hwenuxodɔkun e ɖo  Hwenuxohɔnmɛ Agbomɛ tɔn lɛ ɖe ɖié : Axɔsuzinkpo lɛ,  Yɛɖedodówu lɛ, atinkpavi lɛ kpodo vodun sin nudodo lɛ kpan. Nunyɔɖɛkpɛ bo dɔn mɛ ɖo nukun ta Agbomɛ toxo ɔ tɔn ɔ nɛ nyi Dada hɔnmɛ lɛ nɛ, bɔ ée ka hɛn hwenuxodɔkun nukunɖeji mɛ ɖe ma lya lɛ ɔ nɛ nyi Dada Gezo tɔn kpodo Vi tɔn Glɛlɛ tɔn kpan nɛ. Hwenuxodɔkun susu, nujiwu hwenu tɔn ɖo toxoɖuɖɔ linu, akwɛzinkan linu kpodo sinsɛn kpan lixo ma nyɔ xɔgbigba walɔ lɛ, Dada hɔnmɛ tɛnmɛ tɛnmɛ lɛ ɖe jɛ ɖe gudo, vodun núwiwa, acɔ kpodo we kpan, hɔnmɛ núwiwa alɔkpa alɔkpa lɛ kpodo Dada sisɔ tɛnmɛ tɛnmɛ lɛ kpan, e e e kpo ɖo biblowɛ kaka wa tɔn ehɔnmɛ e bi nyi xɛlɛ axɔsuɖuto taji kpodo axɔsuɖuto hlɔnhlɔn ée Danxomɛ sin axɔsuɖuto ɔ nyi e kpan e. Dada hɔnmɛ bi kple kple nyi gbìgbá bɔ tɛnmɛ e ɖo ye mɛ lɛ e ɖe ɖo vo nu ɖe gbɔn dǒ e gbo dwe mɛ nu e lɛ e mɛ. Dǒ nɛ lɛ ɖiga bo yiji tawun. Nɔtɛ Hɔnmɛ nɛ lɛ tɔn bɛ sin fi e e nɔ gbɔn bo byɔ ye mɛ lɛ kaka yi hɔnmɛ xwé ɔ tanu ɔ bi kpan wɛ e ɖenyi ɖó nuwiwa e nɔ tǐin nyǐi ɖo ɖokpo ɖokpo yetɔn mɛ e wu.

Gbɛtɔ nukunɖeji Benɛ to ɔ tɔn é jɔ ɖo Agbomɛ sin tokpɔnla ɔ mɛ lɛ e[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

  • Justin Tɔmɛtin Ahomaɖegbe (1917-2002), e nyi Ganhɔnyitɔ ɖenyi, bɔdo Togan Benɛ to ɔ tɔn wu bo lɛ Togan bo xɔ Benɛ to  ɔ bo nɔ ɛ nu.
  • Jean Pliya (1931-2015), Wemawlantɔ nukun ɖeji Benɛ to ɔ tɔn bo ko nyi Ganhɔnyitɔ kpɔn, bo ka lɛ nyi Mɛsi nukplɔnmɛtɔ ɖaxo ɖo kplɔn yiji'alavɔ.
  • Cyprien Tokuɖagba (1939-2012), Sɛnfun do nu do ɖe yɛ tɛnmɛ tɛnmɛ xɛlɛ tɔ wɛ nyi, bo ka lɛ nyi atǐin kpodo kɔ kpan sɔ do ɖe gbɛtɔ, kanlin nu tɛnmɛ tɛnmɛ lɛ na ɖo Benɛ to mɛ.
  • Barthelemy Adukonu léxwèlé 1942 wɛ jǐi ɖo Agbomɛ, b'ɛ ka nyi Yɛhwenɔ Katolika tɔn, bo nyi Yɛhwenɔ gan nukunɖeji ɖokpo ɖo Rɔma bo ɖɔnu do « Mɛwihwɛndo » nuwiwa nu ɖo Igleja ɔ mɛ.
  • Joseph Jɔgbenu e jǐi ɖo léxwèlé 1969, bɔ e nyi Avoka sɛnzɔwatɔ, bo ka nyi Gan e ɖɔ nu do Sɛndodo gbasa Benɛ to mǐtɔn ɔ nu e.
  • Bruno Ahoyo e jǐi léxwèlé 1991 b'ɛ nyi Xojlazɔwatɔ ɖo Bɛljiki kpodo Benɛ kpan.
  • Simplice Gbɛhɛn'azin (Pipi Wɔbaxo), e nyi Manahɛnvlɛtɔ, Hansinɔ, Hankpatɔ.
  • Boris Ahoɖi, Manahɛnvlɛtɔ, bo ka nyi mɛ e dɔn gbɛ nu e do tǔun nudodo Afrika gbeji ɔ tɔn lɛ e.
  • Pierre Zinkɔ (Elefan Munye), Nanahɛnvlɛtɔ, bo lɛ nyi realisateur.

Hwenuxó[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Hɔnmɛ Agbomɛ
Agbomɛ sin àlì ɖokpó
Ɖàdà Gbɛhɛn-àzin

Agbomɛ̀ Tokpɔnla ɔ  toxo ayijɛ nukunɖeji Danxomɛ tɔn wɛ. Dada Hwegbɛ-Aja wɛ dǒ e wǎ ɖò lěxwelé xwe 1625, hwenuxo axɔ́ɖútò nɛ ɔ e na ɖɔ̌ɔ dòyidóslɔ tɔn ɔ nubudo ɖemɛ. Ahanfuntɔ sin axɔ́ɖúto wɛ, bo nyɔ zɛyibɛ. Nu susɔ ahankpa tɔ̀n tɔ́n ɔ xwetɛ ganji. Axɔ́ɖútò nɛ ɔ vlɔn ada yi kaka xuligboji fi è é nɔ xɔ ahanfunlyan bo nɔ sa kannumɔ tɔn lɛ gbɔn e. Ɖò ada gblogblo nɛ ɔ mɛ ɔ, e gba Alada Tó ɔ, bɔ Axɔ́ɖúto nɛ ɔ lɛ yi jɔ̌ ɖo Xɔgbonu. Sin lexwelé 1625 wa yijɛ lexwelé 1900, Axɔ́sú wowe (12) wɛ xɔ Danxomɛto ɖejɛɖegudo. Nu e ɖe Dada Akaba sin axɔ́sú wowe lɛ mɛ ɔ, é ɖokpo gěe wɛ gba Hɔnmɛ tɔn b'ɛ gbɔn vo nu ɖelɛ.  Ɖò Dada ɖelɛ bi gbǎ hɔnmɛ yetɔn b'ɛ ɖo nunɔmɛ ɖokpoɔ kpodo hɔnmɛ ěe gbǎ wa yi lɛ bi kpan.  È na ɖɔ̌ɔ, nubudo-hwenuxo ɔ,  ɖo tíntin mɛ wɛ ɖɔ, Axɔ́ví-nyɔ̌nú Toxɔ́su Tado (toxò nɛ ɔ Togo kanmɛ wɛ ɖe kaka jɛ egbe) tɔn xwe tɔ̀ yi gbè, alo xwe naki ba gbè, bɔ kanlingan Kpɔ̀ do xo nii. Axɔ́ví-nyɔ̌nú nɛ ɔ ji vǐ sunnu glegbenu ɖokpo b'ɛ sunnyi « Agasu ». Agasu wɛ do kunkan Agasuvi lɛ tɔn wa.

Ahwan ɖaxo ɖe wa tɔn ɖó kunkan nɛ ɔ mɛ. Agasu vǐ lɛ gbɔ bo hɔn wa Benɛ́ yi kungban ji. Yovo Pɔtugɛ̌ lɛ wa jɛ akɔ xa ye lexwelé xwe kanweko-kanweko donu afɔtɔn nukun ɖokpo gɔ (XVIè siècle) hwenu. Lǒɔ Dada Hwegbɛ-Aja wɛ nyi Axɔsu e do Danxomɛ to ɔ wa e ɖo lexwelé xwe kanweko-kanweko donu afɔtɔn nukun we gɔ (XVIIè siècle) hwenu. E kpa axɔ́súɖutò sɛ́n kanɖe nukun ɖokpo do to ɔ nu b'ɛ nɔ yɔlɔ ɖɔ : « Hwegbɛ-aja sɛ́n kanɖé nukun ɖokpo lɛ̌ ». Dódó axɔ́súɖúto tɔn tɔ́n vlɔn ada nyi ayikungbanwɛnjɛ Agbomɛ tɔn ɔ jì. Fin nɛ wɛ e lǐ hɔnmɛ tɔn nukɔn nukɔn tɔn ɔ do. E sɔ ganhɔnyitɔ tɔn lɛ junjɔn ayi. Ganhɔnyitɔ e na ɖɔ axɔ́súɖúto xo lɛ kpodo ye mɛ e na ɖɔ nu do sinsɛn xo wu lɛ loɔ mɔ kpan. Tó xixɔ tɔn hwenu wɛ kanvlɔn nu Danxomɛ sin gbetakɛn ɔ tɔn ɖe. Ee wɛ zɔn bɔ Danxomɛ to lidǒ bo syɛndɔn. Dada tɛnmɛ tɛnmɛ ě xɔ to ɖo Danxomɛ lɛ e ɖe nɔ gɔn ahwanfun xa axɔ́ɖúto e lɛlɛ do e lɛ ɖe a. Na do ɖe hlɔnhlɔn kpo nuwukpikpe tɔn kpan xɛlɛ.

Dada Hwegbɛ-aja vǐ Nyagodo wa tɔn ahwan axɔ́sú Dan bo gbo ta ɛ, bo dò dódó hɔnmɛ tɔ́n tɔn sɔ nyǐ xo axɔ́sú Dan sin xomɛ. Fi e  Danxomɛ wukùn sin e nɛ. Nyagodo wa xɔ to bo jɛ nyì bo nyǐ Akaba. E gbɛkan do xwetanu wiwa ěe Dɛ̌ɛ do wa e,  na do nɔ xusu xusu mɛ xa Tɔgbo ayijɛ tɔn lɛ̌. Danxomɛ ɔ, mɛɖélɛ̌ nɔ yɔlɔ ɖɔ «adakaxomɛ wu to»,  mɛ ɖevo e lɛ nɔ yɔlɔ ɖɔ to e mɛ mɛɖěvónùjlómɛ junjɔn e. E xɔ to wa yi e Nyɔnu asuka,  bo nyǐ Akaba sin wegɔɔ wa xɔ to. E nɛ ɔ gudo nɔvi yětɔn Dosu ɔ wa xɔ to bo jɛnyi bo nyǐ Agaja.

Agaja fun ahwan xa to e lɛlɛ do e lɛ e kaka yi xuto ɖo Glexwe. Glexwe nɛ ɔ wa huzu toxo nukunɖeɖi fi ěe sǎ kannu lɛ ɖe ɖo hweyixo wa ji Afrika tɔn. Axɔ́sú Danxomɛ na nusatɛn-nuxɔtɛn ɖokpo Yovo lɛ ; bɔ ye (yovo) lɛ wa tɔn ahwan Danxomɛ to ɔ. Ee e wa gbɛ̀ ɖo gbɛ́ ɔ mɛ bi ɖɔ e kun sɔ na sa kannumɔ ɖe o e, Dada Glɛlɛ syɛnta Dɛɛ tɔn ɖɔhun bo ka kpoɖo sísà wɛ,  bo nɔ sɔ gbɛtɔ do savɔ na. E gbɛ nii co.

Gbe e Dada Glɛlɛ yi nu Ricǎa Burtɔn do xo nɛ wu ɔ ɖye : kannumɔ sisa ɔ nu wɛ nyi bɔ ye yovo lɛ wɛ zɔn b'ɛ lido. Ee Dada Gbɛhɛn-àzin  wa xɔ to e ɔ e jɛ̀ yovo lɛ nyasɛdozɔ ji. Hwenɛnu wɛ Yovo Flansě lɛ wa kɛnnu xa Danxomɛ to ɔ. Axɔsu Gbɛhɛn-azin fun ahwan blǐdayi we xa ye. Loɔ ahwanfunlyan Danxomɛ tɔn lɛ sɔ atɛn ɖo Fkansě yovo lɛ tɔn nukɔn a.

Dada Gbɛhɛn-azin gbɔ bo j'agɔyigudo, bo yi wɛta do Agbomɛ to ɔ sin taligbe. Co nu e na yi bɛta kpodo yovo na kplɛ yi kpan ɔ,  Dada Gbɛhɛn-azin do Hɔnmɛ zo. Dɔkun e nyí Danxomɛ hɔnmɛ tɔn lɛ ɔ yovo lɛ bɛ gege gégé yi. Dada Gbɛhɛn-azin wa sɔ éɖě jo nu Ahwangan Flansě to ɔ tɔn Dɔd, ɖo azan 25ɔ alunsun lexwele 1894. Ye kpla ɛ yi Matiniki bɔ zanku ɖo Aljeli gbeji xwe wowe mɔ gudo. Hunmɛ tɛnmɛ tɛnmɛ Dada e xɔ to lɛ bi tɔn nɔ ɖekunnu alɔkpa vo nu Danxomɛ to.

Tògùn[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

E kpɔ́n ɔ́ Gbɛtɔ́ na bi e nɔ jɛ mɛ e kpo ɖo Agbǒmɛ tokpɔnla ɔ mɛ lɛ e ɔ hwe. Gbɛtɔ atɔn kpɛɖe jɛji jɛn wɛ(3,47). Dobanu nǔ e ɖo e blo ɖo nuxwasun xwe 1983 tɔn ɔ wɛ ɖe xlɛ. E sɔ ɖo gbɛtɔ kanwe ko ji ɔ gbɛtɔ kanɖe wǒ mɔ̌ nɔ gosín tokpɔnla nɛ ɔ mɛ bo nɔ yijɛ tokpɔn ɖevo alo To ɖevo mɛ. E nyí nǔ taji ɖaxo ɖokpo ɖo nukɔnmayi Tokpɔnla Agbomɛ tɔn ɔ́ tɔ̀n mɛ. Mǐ lɛ kpɔn ɔ hɛ̌nnu ɖokpo ɖokpo ɖó mɛ nukuɖeji co bo ka lɛ ɖó wamamɔnɔ b'ɛ́ gégé bo junjɔn axɔ́vi lɛ kpodo anatɔ lɛ kpan ji. (...)

Ɖó kɛnsisɔ tovi lɛ tɔn ěe blo lexwele 2013 (RGPH4),  Agbomɛ tokpɔnla ɔ mɛ ɔ è ɖekɛ́n gbɛtɔ 92266.

Sinsɛn[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Ɖo ayikungban-wɛnjɛ Agbomɛ tɔn ɔ ji ɔ, sinsɛn gege wɛ tíin bɔ Tokpɔnlavi lɛ sɛn. E na ɖɔ, Vodun wɛ nyi sinsɛn ayijɛ, e tuto tɔn lɛ ɖo alinu alinu, ɖo numɛsɛn tɛnmɛ tɛnmɛ e ɖe mɛ lɛ kɔn e, vodun nuwiwa linu, kpodo vodun ɖokpo ɖokpo sin asi dida linu kpan.  Nu nɛ lɛ wu wɛ mǐ na kɛnu do tawun. Sinsɛn nɛ ɔ tun ɖɔ gbɛtɔ ɖè gbɔnvo nu ɖè, bɔ ɖokpo ɖokponɔ yetɔn ka ɖo kan cica sin Sɛ gɔn, gbɔn mɔ e ze nuwalɔ ěe na gbɛkan dó nuwalɔ kunkan ɖe tɔn sɔyi jɛ ɖevo ji e gbɔn mɛxo e xwe aza do nubudo e ɖò alinɛnu lɛ e ji bo na do dɔn kan kple nu mɛ e ɖǒ ku lɛ kpodo mɛ e ɖo gbɛ lɛ kpan. Vodun ɔ nɔ dɔn gbe kple nu gbɛtɔ lɛ, bo nɔ lɛ dɔn ye do kpɔ ɖo vogbungbɔn yetɔn mɛ, gbe alɔpka alɔkpa dudo yetɔn kpodo walɔ yetɔn kpan mɛ ɖo ayi ji ye ɖěe. Sɛn kɔn sin ye ji ɔ, nɔ do zogbe sisi e ɖò na ɖó nu ye ji, bo nɔ bolo bɔ hlɔnhlɔn yɛswi mɛtɔn e ɖo sinsɛn ɔ lɛ nɔ́ nɔ̀ zɛnzɛn. Vodun sinsɛn nɔ ɖě hlɔnhlɔn tɛnmɛ tɛnmɛ nɛ lɛ xlɛ, bo nɔ zɔn azɔ ye, bo nɔ zan ye alo, bo nɔ hu acɛ nu ye gbɔn numɛsɛn lɛ kpodo tɔgbo mitɔn kpan ji, bɔ bi yixɔ dò «Fa kinkan mɛ». Sinsɛn nɛ ɔ, wa Agboxo ɔ mɛ ɖò Dada toxɔsu Agaja hwenu, ɖo Tata tɔn lɛ ɖokpo nyi «Anagonu». Axɔɖuto Danxomɛ tɔn Numɛsɛn tɛnmɛ tɛnmɛ e ɖemɛ lɛ e ɖyé : Vodun «Kuvitɔ» ée fɔnnu lɛ do awakanmɛkuna e bɔ mɛ gege ɖò taji ɔ Klisanwun Katolika lɛ nɔ sɔwɛ do mɔ awovi nu wiwa na ɖi vodun nu muwa ɖe lɛ ɖɔhun ɖo Agboxoɔ mɛ ; e yɛ gosin Ayɔnu lɛ gbeji. Loɔ vodun Kuvitɔɔ sinsɛn wa nyi sinsɛn ɖokpo ɖo numɛsinsɛn tɛnmɛ tɛnmɛ e gbe tɛnmɛ tɛnmɛ do tɔ lɛ nɔ do ɖo Agbomɛ lɛ mɛ. Nuwalɔ nɛ ɔ e ɖo ayi sin Kannumɔnɔ nuwiwa hwenu ɖo Fɔn tomɛ.