Abiola Félix Iroko

Bɛ̌ sín Wikipedya
(É ɖyɔ ali nǐ sin Abiola Felisu IROKO)

Abiola Félix Iroko ɔ, mɛsi nunywɛtɔ ɖaxo kplɔnyiji'alavɔ lɛ tɔn wɛ. E jii ɖo xwe 1946 bɔ e ku ɖo azan 13ɔ abɔxwi sun xwe 2020. Hwenuxokplɔnmɛtɔ nukunɖeji Bénɛ́ɛ to ɔ tɔn wɛ bo nyi Ketunu. E wlan wema gege do nunywɛ dodo e ji Hweyixɔ Afrika tɔn ɔ sin to lɛ junjɔn e ji. E lɛ wlan nu do kannumɔ nuwiwa ɖo Afrika gbeji jì.

Gbɛ tɔn[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Abiola Félix Iroko ɔ ɖo kunnuɖewema Dɔktora tɔn ěe nɔ yɔlɔ ɖɔ Doctorat de lettres et de sciences humaines e ɖo Paris 1 Panthéon-Sorbonne. Mɛsi kplɔnyiji'alavɔ kpaxwe e nɔ kpenukun Hwenuxo kpodo dobanu nu xoxo e ɖo ayi ji kpo ěe ɖo ayi glɔ kpan wu e tɔn wɛ e nyi ɖo Agbomɛ-Kandofi (Bénɛ́ɛ)...

E nyi mɛ nukunɖeji afɔsɔɖotetɔ kplekplemɛ Académie royale des sciences d'outre-Mer, classe des sciences humaines tɔn

E wlan wema gege[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

  • Gbɛtɔ kpodo kɔta lɛ kpo ɖo Afrika gbeji, Kathala wɛ ɖe tɔn ɖo 1996
  • Akwɛwokwin ɖo Hweyixɔwaji Afrika tɔn sin xwe kanwe ko donu wo (Xè siècle) yi jɛ xwe kanwe ko donu ko (XXè siècle) gɔ̌ɔ ji, ANRT wɛ ɖetɔn ɖo 1988, wexwɛ kpaxwe 980
  • Ka Bénɛ́ɛ tɔn lɛ: e Musée de l'homme, Laboratoire d'ethnologie, Musée national d'histoire naturelle, Sépia, 1998 wɛ cyan kple bɔ E wlan kpodo Jozɛti RIVALLAIN kpodo Mali-Klodu EYRAUD kpan ɖo Laboratoire d'ethnologie (Paris)
  • Toxo-hunnukun Yoruba tɔn ɖo Danxomɛ: kpɔndewu KETU tɔn, 1975, E wlan kpodo Ogunsola Jɔnu IGE kpan
  • Xulɛnu kannumɔ lɛ tɔn kpodo mɛsisa (traite) Atlantiki tɔn kpan : nu jɛ lɛ e kpodo hwɛjujɔ biba hwenuxo ɔ tɔn kpan, Nouvelle presse wɛ wlan ɖo 2003