Aller au contenu

Véronique Ahoyo

Bɛ̌ sín Wikipedya
(É ɖyɔ ali nǐ sin Véronique Awoyo)

Véronique Ahoyo

Ganhɔnyitɔ zɔ tɔn
Togán é glɔ é ɖé é:Nicephore Dieudonné Soglo
Acɛkpikpa é glɔ é ɖé é:Nicephore Dieudonné Soglo
Gbɛ tɔn
Azan é gbé é ji ɖé é:29 Juin 1939
Fǐ é ji ɖé é:Cotonou
Azan é gbé é ku é:30 Octobre 2012
Fǐ é é ku ɖé é:14 Décembre 2008

Véronique Ahoyo ɔ, alɔdo tovi lɛ ɖo zinzan yetɔn linu tɔ́ wɛ, b'ɛ ji i ɖo azǎn 29ɔ ayidosun xwè 1939, bɔ é kú ɖo azǎn 14ɔ woosun xwe 2008 tɔn. Nyɔ̌nù toxoɖɔtɔ wɛ, bo nyí ganhɔnyitɔ, afɔsɔɖotetɔ Benɛɛto tɔn bo lɛ nyi hunjɛdó acɛ e nyi nyɔnu Bénɛ tɔn lɛ ji tɔ.

Véronique Ahoyo ɔ, Kutɔnu wɛ e ji i ɖe ɖo ayidosun 1939 tɔn. Vi nyɔnu François Gbéjinɔ tɔn kpodo Justine Ajovi Kpɛhuntɔn tɔn kpan wɛ[1]. Tɔ tɔn nyi nunyɔɖatɔ (cuisinier).

Wema kplɔnkplɔn tɔn kpodo azɔwiwa tɔn kpan

[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

É yi azɔmɛ dokɔ tɔn kpodo lisinmɛ tɔn kpan ɖo Kutɔnu bo ɖo kunuɖewa Bac tɔn ɖo 1961 hwenu Danxomɛ to ɔ jɛ eɖee si bɔ é blo xwe ɖokpo gudo é. É yi nunywɛ do nunywɛ ji ɖo azɔ wa ɖo azɔxwenu linu ɖo Paris kpodo abijan kpan mɔ ɖokpoɔ azɔ é kan gbɛ sin nunɔmɛ é ɖo Toulouse. É wli alɔ ɖo 1963[2]. É wazɔ ɖo Toulouse ɖo xwe 1966 tɔn ɔ bi hwenu ɖo azɔmɛ sin nunɔmɛ-zɔtɛn Toulouse tɔn. E e é lɛ kɔ wa Bénɛ é ɔ, é nyi alɔgɔnu tovi tɔ ɖo nunɔmɛ yetɔn mɛ sin 1967 wayijɛ 1970. É lɛ wa yi kplɔnnu nu xwe we ɖo kplɔnyiji-alavɔ Abijan tɔn bo ɖo kunnuɖewema Maîtrise tɔn ɖo 1972. É lɛ kɔ wa tɛn tɔn mɛ nu xwe atɔn, cobo wa yi kan-do-kan-ji bo nyi gan é xwe aza do nunɔmɛ gbɛtɔn ɖo ganhɔnyitɔgbasa e nɔ kpenukun do azɔ wa ɖ'axɔsuxwe, azɔxo kpodo nunɔmɛ gbɛtɔn kpan wu é sin 1975 wayijɛ 1990[1][3].

Ali e é gbɔn ɖo toxoɖuɖɔ mɛ

[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Toxoɖuɖɔ jɛ agba nu mɛ bi hwenu wɛ mi jɛ, ɖo e huzu jo tɛnmɛ do nu democratie bɔ toxoɖuɖɔ gbɛta lɛ huzu gege. Ana sɔ bo gosin toxoɖuɖɔ gbɛta ɖokpo nɔ tonu wayi toxoɖuɖɔ gbɛta gege ɖɔ toxo liji. E e ye blo kple gɛnnyi-gɛnnyi PLM Alejo tɔn ɔ gudo ɔ, e ɖenyi mɛɖaxo Nicephore Soglo nu é na nɔ ganhɔnyitɔ lɛ nu kakayijɛ gansisɔ ɖevo hwenu. Nyɔnu we wɛ è sɔ ganhɔnyitɔ ɖo kple togan gbasa tɔn xwejisun xwe 1990 ɖo acɛkpikpa tɛnmɛkpɔntɔ tɔn. Yé wɛ nyi Véronique Lawson kpodo Véronique Ahoyo kpan. Mɛ nukɔntɔn ɔ nyi ganhɔnyitɔ lanmɛnanɔganji tɔn bɔ mɛ ɖe ɔ nyi xo ekan tovi lɛ e, azɔnamɔwa kpo azɔwiwa tɔn kpo (acɛkpikpa gudo tɔn togan kerekou tɔn ɔ hwenu ɔ nyɔnu ɖokpo ko ɖemɛ ɖ'ayi, é wɛ nyi Rafiatou Karimou, bo nɔ lanmɛnanɔganji kpaxwe)[3].

Hwenu e nɛ din wa yi ɔ Véronique Ahoyo hɛn ganhɔnyitɔgbasa tɔn togan sisɔ gudo ɖo 1991, hwenu Soglo Nicephore ɖugan é. É nɔ tɛnnɛ mɛ sin lidosun xwe 1991 tɔn wayijɛ zosun xwe 1993 tɔn[3].

Ɖo 1994 ɔ, é nyi afɔsɔɖotetɔ Bénɛ to ɔ tɔn ɖo Amerika gbeji ɖo Canada[2][3].

É lɛkɔ wa xwe (Bénɛ) ɖo 1996. É wa yi gbɔjɛ ɖaxo bo ɖonú ɖo kplekple gbɛta hunjɛdo nyɔnu lɛ ji tɔn mɛ. É nyi gbɛvi gbɛta é nyi ganhɔnyitɔ kpo ɖɛmɛnu nyɔnu aflika tɔn kpo tɔn REFAMP e. É nɔ jɛ tagba ɖesu nu nyɔnuvi lɛ na yi azɔmɛ. É wa ku ɖ'alitawovi ɖe mɛ ɖo Basila ligboji, hwenu e hunkuntɔ e sɔwɛ ɖo hwezun ta bɔ hunfɔ ɔ gba é. Nɛ ɛnɛ ɖevo ku ɖo alitawovi nɛ ɔ mɛ. Nɔye Karimu Rafiatu ɖo mɛ egblewu lɛ e mɛ[1][3][4].

E sɔ gbeɖetɔ ɖo Benɛto mɛ ɖo tozɔ e é wa e wu[5].

  1. 1 2 3 Accident de la circulation à Bassila, b'ɛ xá ɖo «lanouvelletribune.info» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 16ɔ lidposun xwe 2021 tɔn mɛ
  2. 1 2 ahoyo, véronique 1940 2008, b'ɛ xá ɖo «books.google.fr» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 4ɔ aluunsun xwe 2026 tɔn mɛ
  3. 1 2 3 4 5 Femmes et pouvoir politique au Benin : des origines dahomee, b'ɛ xá ɖo «library.fes.de» sin atɛ jí ɖo azǎn woosun xwe 2012 tɔn mɛ
  4. Accident tragique sur la route de Bassila Veronique Ahoyo décède Rafiatou Karim grièvement atteinte, b'ɛ xá ɖo «sergedavid.skyrock.com» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 25ɔ ayidosun xwe 2008 tɔn mɛ
  5. [https://sgg.gouv.bj/doc/decret-1991-184/ Décret N° 1991-184 du 31 juillet 1991 PORTANT PROMOTIONS ET NOMINATIONS A TITRE EXCEPTIONNEL DANS L'ORDRE NATIONAL DU BENIN DES PERSONNALITES BENINOISES], b'ɛ xá ɖo «sgg.gouv.bj» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 31ɔ liyasun xwe 1991 tɔn mɛ