Aller au contenu

Tourisme au Bénin

Bɛ̌ sín Wikipedya

Tourisme au Bénin

Parc national de la Pendjari-Campement
Gbɛ tɔn

Tomɛyiyi ɖò Benin ɖó nǔwukpikpé jɔwamɔ tɔn kpo aca tɔn kpo ɖaxó ɖaxó lɛ, bɔ enɛ zɔ́n bɔ é nyí tɛn wegɔ e mɛ è nɔ mɔ akwɛ ɖè ɖò tò ɖevo lɛ mɛ é, bo lɛ́ nyí azɔ̌xwé atɔngɔ́ e nɔ na mɛ azɔ̌ ɖò tò ɔ mɛ é, ɖò glelilɛ[1] kpo ajɔ̌wiwa kpo gudo. Amɔ̌, nǔɖokan lɛ ma sukpɔ́ ǎ wutu ɔ, é ko ɖó dogbó nú nukɔnyiyi tɔn sín hwenu línlín ɖíe. Sín 2015 ɔ, ɖó alɔdó e Banque Mondiale[2] kpo acɛkpikpa ɔ kpo na mɛ é wutu ɔ, Sinsɛnzɔ́ akɔta ɔ tɔn, alɔnuzɔ́ lɛ tɔn kpo Tomɛyiyi kpo wɛ ɖò azɔ̌ ɔ jla wɛ ganji, bo lɛ́ ɖò nukún kpé dó wǔ tɔn wɛ.

Tan kpo Akwɛzinzan kpo

[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Ðò Dahomey xóxó ɔ mɛ ɔ, acɛkpikpa mɛɖesunɔ tɔn lɛ ko ɖó ayi fí ɖé lɛ wu bo lɛ́ jlaɖó ɖò klewun mɛ, ɖi Grand-Popo, Bouche du Roy (Tɔdo Mono tɔn sín nu), kpo Ganvié kpo. Ee è yí mɛɖéekannuninɔ ɖò 1960 gudo é ɔ, toxóɖiɖɔ sín nǔ lɛ ɖò jijɛ wɛ có, è mɔ ɖɔ tomɛyitɔ́ lɛ ɖò jijɛji wɛ hwɛhwɛ. Ðò hwenu e è nɔ ylɔ́ ɖɔ "révolutionnaire" (1972-1989) ɖò gǎn Kérékou sín acɛ glɔ́ é ɔ, é nɔ hu mɛ 40 000 kpɛɖé ɖò xwè ɖokpó mɛ. Sín xwè 1974 ɔ, nukúnkpédómɛwu ɔ, acɛkpikpa ɔ wɛ nɔ kpé nukún d’ewu, gbɔn Azɔ̌xɔsa To ɔ Tɔn E Nɔ Kpé Nukún Dó Tomɛyiyi Kpo Mɛyiyi Kpo Wu É (ONATHO) gblamɛ. È ɖó Sinsɛnzɔ́ Tomɛyiyi ɔ tɔn ayǐ ɖò 1980. Ee togán Nicéphore Soglo wá acɛkpikpa jí ɖò 1991 é ɔ, è bɛ́ tuto tomɛyiyi tɔn ɖé. Mɛ e wá lɛ é hu 100 000 ɖò 1991, bɔ enɛ gudo ɔ, ye hugǎn 165 000 ɖò 2001. Xwè 1990 lɛ mɛ ɔ, nǔwiwa wè wɛ è jla tawun ɖò tò lɛ bǐ mɛ, Ouidah 92 sín xwè ɔ ɖò 1993 kpo kpléɖókpɔ́ ɖaxó Flanségbe tɔn ɖò 1995 kpo.

  1. Programme de Gestion intégrée de la production et des déprédateurs en Afrique, b'ɛ xá ɖo «FAO» sin atɛ jí
  2. Bénin : la Banque mondiale va allouer 50 millions de dollars pour soutenir le tourisme, b'ɛ xá ɖo «africanews» sin atɛ jí