Samira Sabou
|
Samira Sabou | |
|---|---|
Samira Sabou | |
| Gbɛ tɔn | |
| Azɔ é nɔ wa é : | xojlazɔwatɔ kpó nùwlan dó unflagbɛjimɔjitɔ kpó Nijɛto tɔn |
| Azan é gbé é ji ɖé é : | xwe 1981 |
| Fǐ é ji ɖé é : | Niamey ɖò Nijɛto mɛ |
Samira Sabou ɔ, xojlazɔwatɔ kpó nùwlan dó unflagbɛjimɔjitɔ kpó Nijɛto tɔn wɛ bɔ e jí ɖo xwe 1981 ɖo Niamey ɖò Nijɛto mɛ. É nyí gǎn nú xójlawema unflagbɛ tɔn "Mides-Niger" bo lɛ́ nyí gǎn nú Kplekplemɛ gbɛta xo wlan do unflagbɛjimɔjitɔ lɛ tɔn e nɔ ɖɔ xó dó tòví é nɔ wazɔ̌ lɛ wú bɔ e nɔ yɔlɔ ɖɔ (ABCA).Acɛkpikpa Nijɛto tɔn wlí i bo ɖó hwɛ n’i azɔn mɔkpan ɖó é jla xó e kan nuɖuɖonumɛ ɖò tò ɔ mɛ é wutu.
Ðò xwè 2024 tɔn mɛ ɔ, é yí ajɔ gbɛ ɔ yɔn e nyí xojlazɔwawiwa ɖò jlokokomɛ tɔn e bɔ Kplekplemɛ gbɛta xɛ nya dó xójlawemazɔwatɔ lɛ jí e tɔn e nɔ ylɔ́ ɖɔ (CPJ) wɛ dó e ajɔ nɛ ɔ.
Gbɛzán tɔn sín tan
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Yɔkpɔvu mɛ kpo wemaxɔmɛ yiyi kpo
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Samira Sabou è ji ɖo xwe 1981 tɔn ɖò Niamey ɖò Nijɛto mɛ. É nɔ vǔ tɔn ɖò mɛjitɔ́ tɔn lɛ gɔn ɖò Montréal toxo mɛ ɖò Canadatò mɛ fí e e yí wemaxɔmɛ ɖe bo fo ɖěe. E lɛkɔ wa Nijɛto mɛ ɖo xwe 2010 tɔn lɛ sin bibɛ mɛ bo kplɔn wema ɖo kplɔnyiji'alavɔ e nɔ kplɔ́n nǔ mɛ dó nixwitixwiti, xojlajla kpó xonyɔɖɔ kpó wú bɔ e nɔ ylɔ́ ɖɔ (IFTIC), bo yi kunnuwema tɔn. É w'azɔ hu mɛɖelɛ́ bǐ bó nyí mɛ nukɔn nukɔntɔn[1].
Bǐbɛ̌mɛ ɖò Sahel
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Hwenu e é jɛ xójlajlazɔ wa jí é ɔ, Samira Sabou ɔ azɔwaxwe to tɔn e nɔ kpé nukún dó xójlawema lɛ bɔ e nɔ ylɔ́ ɖɔ ONEP e yawu yǐ i nu e na wázɔ xá ɛ.
Ðò xwè 2017 mɛ ɔ, ee é sɔ togán Mahamadou Issoufou sín yɛ do unflagbɛjimɔji e ɔ, è ɖè è sín azɔ̌mɛ. Loɔ ONEP ɖɔ ɖɔ e kun nyí yɛ togan tɔn nɛ ɔ wu wɛ zɔ́n bɔ è ɖè è sín azɔ̌mɛ o, bɔ enɛ gudo ɔ, mɛ e nɔ zán unflagbɛjimɔjiyitɔ Nijɛto tɔn gege ɖɔ xó dó xó nɛ ɔ wu tawun bo do hɛnsɔ Samira Sabou.
Blogger kpodo tagba lɛ kpo kpodo hlɔnhlɔn kpo
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Ee è ɖè Samira Sabou sín azɔ̌mɛ gudo é ɔ, é jɛ alɔ ɖó unflagbɛjí jí tawun, ɖò taji ɔ, ɖò xóɖɔɖókpɔ́ sín sin atɛ lɛ jí, bo huzu atɛ tɔn Facebook bɔ é nyi xójlawema e nɔ w’azɔ̌ tawun é ɖé mɛ, fí e nɛ wɛ é nɔ jla xó lɛ ɖe tlɔlɔ, bo nɔ gbéjé nǔ lɛ kpɔ́n bo nɔ lɛ́ sɔ sɛ́n wema lɛ d'agun. E lɛvɔ huzu nukunkpedo xójlawema wlan ɖo unflagbɛjiwutɔ nu xójlawema Mides-Niger (mides-niger.com) bo lɛ́ nyí gǎn nú Kplekplemɛ gbɛta xo wlan do unflagbɛjimɔjitɔ lɛ tɔn e nɔ ɖɔ xó dó tòví é nɔ wazɔ̌ lɛ wú bɔ e nɔ yɔlɔ ɖɔ (ABCA)
Ɖò ayidósùn 2020 tɔn mɛ ɔ ee é jla dobanúnǔ ɖé dó nuɖuɖonumɛ kpodo jɔlɛnu-akwɛ kpan ɖò ganhɔnyitɔ́gbasa e nɔ kpé nukún dó ayijayǐ kpo adanmafyantò ɔ tɔn kpo wú é mɛ gudo é ɔ, xó e mɛ ɖé ɖɔ de wu ɖò Facebook tɔn jí é xlɛ́ ɖɔ togán ɔ sín vǐ sunnu, Sani Issoufou Mahamadou, ɖ’alɔ ɖò nu mɔhun mɛ co e ka xa nyikɔ tɔn ǎ. Enɛ gudo ɔ, é ylɔ hwɛ Samira Sabou ɖɔ é hɛn nyikɔ mitɔn gblé, bɔ è wlí i dó gankpá mɛ. È su i nú azǎn kanɖé tantɔ̀n ɖò ninɔmɛ e ma ɖò ganji ǎ é mɛ, hwenɛnu ɔ é ka ɖo adɔgo, cobɔ hwɛɖɔxɔsa ɔ wa jó è dó. Hwenu e e ɖo gankpa mɛ ɔ, e mɔ alɔgɔ gbɛ̀ta Amnesty International tɔn é ɖexlɛ ɖɔ azɔ jɔ azɔ wɛ xojlazɔwatɔ wa, bo ɖɔ hwɛdomɛ nɛ ɔ mɛkɔtɔkɔtɔ bo na hɛn azɔ xojlazɔwatɔ tɔn ɔ bo xoɖɔdoxowutɔ tɔn gble wu wɛ.
Ɖò alunsùn xwe 2022 tɔn mɛ ɔ, ee é jlá xo e gbɛ̀ta axɔsu mɔdo na ma ka ɖonu ɖemɛ "Global Initiative Against Transnational Organized Crime" do azɔgblegble ji ɖo Nijɛto mɛ é gudo ɔ, è wli i go gan ɖokpɔ xa xojlazɔwatɔ Moussa Aksar bo ɖɔ é na sú akwɛ ɖé bo na lɛ́ sɛnteganmɛ nú sun ɖokpo ɖó masinkɔnnyi mɛ wu xo ye tɔn lɛ wu gbɔn unflagbɛji sin mɔ lɛ ji. Samira lɛ ylɔ hwɛ ɔ do xo nɛ ɔ wu. Gbeta enɛ ɔ, kplekplemɛ gbɛ xɛnyaɖo xojlazɔwatɔ lɛ ji tɔn lɛ lɔ kinkɛn tawun bo ka byɔ ɖɔ è ni jla sɛ́n e è sɔ́ ɖó te ɖò Nijɛto mɛ bo na liza nunyanya wiwa gbɔn unflajimɔji lɛ bo nu è ma sɔ zan do xijlazɔwatɔ wu ɖe ó. Samira Sabou ɖesu jɛhun do sɛ́n enɛ ɔ jla ɔ ɖó ji,ɖo é mɔ ɖɔ é na lɛ wànǔ gege dó xójlazɔwatɔ́ wu ɖesu.
Ee è sɔja fɔngu bo yi acɛkpikpa ɔ ɖò liyasùn xwe2023 tɔn mɛ e gudo ɔ, Samira Sabou jla ɖɔ acɛkpikpa nɛ ɔ sin mɛ ɖelɛ jɛgomɛ nu é mi bo ɖo mì nyinyɛ wɛ magbokɔ, bo ɖɔ xojlajla mìtɔn lɛ kun sɔgbe xa acɛkpikpa ɔ nuwalɔ lɛ o bo nɔ dɔ adan ta mɛ nu tovi lɛ. Enɛ gudo ɔ, é ylɔ hwɛ dó mɛ e è ma tuun a e .
Ðò azǎn 30ɔ zosun 2023 mɛ, sɔja nu cyɔn nukunmɛtɔ lɛ yi wli i ɖo xwe tɔn gbe bo hɛn ɛ nu azan 8 ɖo kponɔ'zɔwatɛn hwɛdomɛtɔn Niamey tɔn co mɛtɔn ɖokpo le kpo hwɛjɛmɛjitɔ tɔn kpo ma tuun fi e é ɖee e. Enɛ gudo ɔ, Amnesty International ɖɔ «xɛsi jɛ e mi ji ɖó búbu tɔn wu, bo byɔ ɖɔ è ni jó è dó ɖo yiya mɛ, ɖi lee xójlazɔwatɔ lɛ ji jɛhun do tɔ gbɛta "Reporters sans frontières (RSF)" lɔɔ blo gbɔn le. Hwɛjɛmɛjitɔ tɔn ylɔ hwɛ do mɛ e ma tuun a e do è fin mɛ sɔ, è wli i mɛ gannu bo do tagba nu mɛ bo sɔ mɛ do gan mɛɖe ma tun wu. Azǎn 11ɔ́ kɔ́nyasùn xwe 2023 tɔn ɔ, hwɛjɛmɛjitɔ tɔn kpodo RSF gbɛta ɔ kpan ɖɔ e na ɖe e tɔn nu hwenu kpɛɖe, ɖo e do hwɛ bo ɖɔ xo é jla ɔ hɛn ɔ é na dɔn to funlɛn[2].
Ðò xwè 2024 tɔn mɛ ɔ, é yí ajɔ gbɛ ɔ bi tɔn xojlajla ɖo jlokoko mɛ tɔn ɖo xɛnyaɖo-xojlazɔwatɔ lɛ jitɔ gbɛta (CPJ) si[3].
Akwɛ́ tɔn
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Dodo tɔn
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]- ↑ Au Niger, Samira Sabou, journaliste et militante dans le viseur de la junte, b'ɛ xá ɖo «www.jeuneafrique.com» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 12ɔ woosun xwe 2024 bɔ è blo ɖo ɖ'azan 18 woosun 2024 tɔn mɛ
- ↑ Au Niger, la journaliste Samira Sabou en liberté provisoire, b'ɛ xá ɖo «www.jeuneafrique.com» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 12ɔ kɔnyasun xwe 2023 bɔ è blo ɖo ɖ'azan 28ɔ abɔxwisun 2023 tɔn mɛ
- 1 2 Niger: la journaliste Samira Sabou reçoit le prix du Comité pour la protection des journalistes, b'ɛ xá ɖo «www.rfi.fr» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 23ɔ zosun xwe 2024 tɔn mɛ
- ↑ Journalisme 2021, b'ɛ xá ɖo «www.indexoncensorship.org» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 16ɔ zosun xwe 2021 tɔn mɛ