Salifou Fatimata Bazeye
|
Salifou Fatimata Bazeye | |
|---|---|
| Gbɛ tɔn | |
| Azɔ é nɔ wa é : | hwɛɖɔtɔ́ Nijɛto tɔn |
| Azan é gbé é ji ɖé é : | azǎn 29ɔ lidosun 1951 |
| Fǐ é ji ɖé é : | Nijɛto |
Salifou Fatimata Bazeye, é nɔ lɛ́ nyí Fatoumata Bazeye kpo Fatoumata Bazaï kpo è jì i ɖò azǎn 29ɔ lidosun 1951[1]. É nyí hwɛɖɔtɔ́ Nijɛto tɔn, hwɛɖɔtɔ́ xóxó, bo lɛ́ nyí gǎn nú Hwɛɖɔxɔsa Ðaxó Niger Tɔn, bɔ sín 2007 jɛ 2009 ɔ, é nyí gǎn nukɔntɔn nú Hwɛɖɔxɔsa Ðaxó Niger Tɔn. Ɖo gbeta e kɔn hwɛɖɔxɔsa ɖaxó Nijɛ tɔn, Mamadou Tandja ɖò biba wɛ é ɔ, hwɛɖɔxɔsa ɖaxó e é nɔ kpé nukún dó wu é gbɛ́ ɖɔ gǎn Tandja kún na nɔ acɛkpikpa ɔ jí kaka jɛ hwenu e é na fó é ó, bo ɖɔ ɖɔ è na bló referendum dó xó enɛ jí ɔ, é na sɔgbe xá sɛ́n ɖaxó ɔ ǎ .
Gbɛ tɔn
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Bazeye ɔ, e ji ɖo xwe 1951 ɖo Dosso, bo kplɔn sɛ́n ɖo France ɖo wemaxɔmɛ hwɛɖiɖɔ tɔn to ɔ tɔn ɖo Paris, bo yi wema tɔn ɖo xwe 1979 mɛ[2]. É da acɛkpikpazɔ́watɔ́ ɖé bo huzu vǐ gègě sín nɔ[3]. É lɛkɔ wá Nijɛtò bo nyí hwɛɖɔtɔ́. É wà azɔ̌ ɖò Hwɛɖɔxɔsa Ðaxó ɔ, bɔ è wá sɔ́ ɛ ɖó Hwɛɖɔxɔsa Ðaxó ɔ. É jɛ nyi ɖò tò ɔ mɛ ɖò 2005 hwenu e é nyí hagbɛ̌ Hwɛɖɔxɔsa Ðaxó ɔ tɔn é, bo gbɛ́ ɖɔ emi kún na yí gbè nú hwɛɖɔtɔ́ e ɖò azɔ̌ wà wɛ lɛ é ó é. É ɖò mɔ̌ có, gǎnhɔnyitɔ́ nukɔntɔn e bɔ d’ewu é wɛ sɔ́ ɛ ɖó tɛn e è sɔ́ ɖó te nú hwɛɖɔtɔ́ lɛ ɖò Hwɛɖɔxɔsa Ðaxó ɔ é ɖokpo jí ɖò 2007. Enɛ gudo ɔ, hagbɛ̌ tɔn lɛ sɔ́ ɛ b’ɛ nyí Hwɛɖɔxɔsa ɔ sín gǎn.
Ðò xwè 2009 mɛ ɔ, é nɔ nukɔn nú hwɛɖɔxɔsa ɖaxó ɔ, bɔ hwɛɖɔxɔsa enɛ lɛ bǐ yí gbè nú togán Nijɛtò tɔn, Mamadou Tandja, hwenu e é jló na bló xóɖɔɖókpɔ́ ɖé bo na ɖyɔ sɛ́n ɖaxó Nijɛtò tɔn bo na kpó ɖò tɛn tɔn mɛ hwenu e è ɖò sɛ́n yɔyɔ̌ ɖé wlan wɛ é.Togan ɔ yigbe bo gba Akɔjijɛ To ɔ tɔn kpodo Hwɛɖɔxɔsa Sɛ́n Ðaxó ɔ kpo bo na dó bló tuto e é ɖó bo na ɖyɔ Sɛ́n Ðaxó ɔ é. Ðò Zofinkplɔ́sùn 2010 ɔ, è ɖè è sín acɛ jí ɖò ahwanfuntɔ́ lɛ sín acɛkpikpa ɖiɖe sín acɛkpikpa mɛ, bɔ è lɛ́vɔ sɔ́ acɛkpikpa ɔ jó nú acɛkpikpa mɛwi tɔn ɖé ɖò 2011 kpo tutoblonunu e è bló nú sɔmisɔmi yɔyɔ̌ lɛ é kpo.
Ðò acɛkpikpa ɔ sín gǔfínfɔ́n 2010 tɔn kpodo Mamadou Tandja sín gǔfínfɔ́n kpo gudo ɔ, hwɛɖɔxɔsa ɖaxó e nɔ kpé nukún dó acɛkpikpa ɔ wu é (CSRD) lɛ́vɔ sɔ́ e[4].
Ðò Wosùn 2011 ɔ, xójlawema Awɔnlintò tɔn e nɔ ɖetɔ́n xójlawema Daily Trust é na ajɔ̀[5].
Dodo tɔn
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]- ↑ Salifou Fatimata Bazeye, b'ɛ xá ɖo «www.jeuneafrique.com» sin atɛ jí ɖo azǎn Azan 9ɔ ayidosun xwè 2009 tɔn mɛ
- ↑ https://digitalcommons.unl.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1072&context=poliscifacpub
- ↑ https://www.jeuneafrique.com/203041/politique/salifou-fatimata-bazeye/
- ↑ https://tamtaminfo.com/?option=com_content&view=article&id=3680%3Ainstallation-des-organes-de-la-transition-le-pouvoir-de-decision-reste-au-csrd&catid=44%3Apolitique&Itemid=61
- ↑ https://allafrica.com/stories/201112040044.html