Ntlhoi Motsamai
|
Ntlhoi Motsamai | |
|---|---|
Kple gan UIP tɔn lɛ tɔn | |
| Gbɛ tɔn | |
| Azɔ é nɔ wa é : | toxóɖɔtɔ́ |
| Azan é gbé é ji ɖé é : | 1963 |
| Fǐ é ji ɖé é : | Lesothoto |
Ntlhoi Motsamai (è ji ɖò 1963) nyí nyɔnu toxóɖɔtɔ́Lesotho tɔn ɖokpo bo nyí nyɔnu nukɔntɔn enyí ɖɛmɛnùgungan sín 1999 wayi jɛ 2012. È lɛ́vɔ sɔ́ ɛ sín xwejisun xwe 2015 tɔn yi jɛ ayidosun xwe 2017 tɔn. Motsamai w’azɔ̌ mɛsi'zɔ cobo wa byɔ toxóɖiɖɔ mɛ.
Bibɛmɛ gbɛ tɔn tɔn
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]È jì Motsamai ɖò gletoxo Ha Pafoli tɔn e ɖò zɔ tawun é mɛ, ɖò Mohale Hoek sín ayǐkúngban jí. É yì wemaxɔmɛ ɖo azɔmɛxwe lisinmɛ tɔn Eagle’s Peak tɔn, bɔ enɛ gudo ɔ, é yì gbɛkan do wema kplɔnkplɔn ɔ nu ɖò kplɔnyiji'alavɔ Lesotho tɔn, bo yí kúnnuɖewema ɖaxó ɖo nukplɔnmɛlinu ɖò nu e ɖo gbɛ ɖò ayikungban ji lɛ kpodo akpaxwe ɖevo kpan ɖò wemaxɔmɛ (B.Sc.Ed.). Ee Motsamai fó wemaxɔmɛ gudo é ɔ, é jɛ nǔ kplɔn mɛ jí ɖò wemaxɔmɛ lisinmɛ tɔn Yɛhwe John's tɔn ɖò Mafeteng tɔn. É wá lɛkɔ wá kplɔnyiji'alavɔ Lesotho tɔn bo ɖo kúnnuɖewema ''Master of Education (M.Ed.)'' tɔn, hwenu e é ɖò azɔ̌wà wɛ ɖò gan wèmáxɔmɛ ɖaxo ɔ sin gan sin agbasa wɛ é[1].
Toxóɖiɖɔ gbɛ tɔn (1996-2012)
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Motsamai byɔ toxóɖiɖɔ mɛ ɖò xwè 1996 mɛ, hwenu e è sɔ ɛ b’ɛ nyí gǎn bɔ do gan wu ɖɛmɛnùgbasa Lesotho tɔn é. Sɛn dodo Lesotho tɔn sɔ togan alǒ togan sín tɛnmɛ ɖó te nú ɖɛmɛnugun ɔ ǎ, nǔ e é byɔ é wɛ nyí ɖɔ è kún sixu sɔ gǎn lɛ ɖó tɛn enɛ lɛ mɛ ó. Motsamai nyi togan ɖo xwe 1999, hwenu John Teboho Kolane ku gudo ɔ. É wɛ nyi togan nyɔnu nukɔntɔn Lesotho tɔn bo nyí togan è e xwe tɔn hwe hu togan ɖe lɛ bi tɔn e ɖo Aflika gbeji. Hwenu e é wá acɛkpikpa ɔ jí é ɔ, nyɔnu atɔn jɛn ɖò ɖɛmɛnùgbasa ɔ.
Ðò xwè 2005 ɔ, Motsamai sɔ Bereng Sekhonyana bɔ é na nɔ Lesotho sin afɔ ɖò te kpléɖókpɔ 'SADC' tɔn e è bló dó jla ɖɛmɛnùgbasa Botswana to tɔn ɖo e. Justin Lekhanya (gǎn è kp'acɛ nú Basotho sín toxogbɛta ɔ) gbɛ́ gbetakɛn e tɔn sin kple ɔ mɛ, bɔ é wá bló tuto nú nǔwiwa ɖé lɛ tɔn ɖò ɖɛmɛnùgbasa ɔ nukɔn. Enɛ gudo ɔ, wěɖegbɛ nukúnɖéjí́ e nɔ kpé nukún dó acɛkpikpa ɔ wu é mɔ ɖɔ Lekhanya kpo hagbɛ̌ 'BNP' tɔn ɛnɛ ɖevo lɛ kpo sin adan nu Motsamai bo lɛ dó xɛsí lobo ɖɔ ɖɔ è n'î ɖó ye te bo ɖe ye sin ɖɛmɛnùgbasa ɔ mɛ, ma sú akwɛ ye ǎ kaka nú sun atɔɔn. Azǎn wè gudo e è ɖɔ hwɛ enɛ é ɔ, è hu Sekhonyana[2].
Acɛkpikpa Mosisili tɔn ɖò ɖuɖeji ɖo sɔmi-sɔmi ɖaxo to ɔ tɔn tɔn xwe 2012 tɔn ji a, bɔ Sephiri Motanyane wɛ ɖyɔ Motsamai. E lɛ vɔ sɔ ɛ gan e kp'acɛ do toxoɖɔgbɛ ɔ nu, sɔmi-sɔmi ɖaxo to ɔ tɔn ɖò xwejisun xwe 2015 tɔn mɛ, hwenu e 'Congrès Democratic' lɛ lɛkɔ wa acɛkpikpa ɔ nu acɛkpikpa bǔnunɔ tɔn ɖé. E ɖu ɖo sɔmi-sɔmi togan tɔn ji kpo kɛn 66 kpan ɖo sɔmi-sɔmi e è sɔ ɖo gbɛta ɔ sin ali ji lɛ mɛ[3].
Dodo tɔn
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]- ↑ Historical Dictionary of Lesotho, b'ɛ xá ɖo «books.google.bj» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 13ɔ ayidosun xwe 2013 tɔn mɛ
- ↑ arrest-mosisili, b'ɛ xá ɖo «lestimes.com» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 7ɔ zosun xwe 2025 tɔn mɛ
- ↑ Wayback_Machine, b'ɛ xá ɖo «en.wikipedia.org» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 10ɔ xwejisun xwe 2015 tɔn mɛ