Nthomeng Majara
|
Nthomeng Justina Majara | |
|---|---|
Nthomeng Majara, ganhɔnyitɔ bɔdo togan wegɔɔ | |
| Gbɛ tɔn | |
| Azɔ é nɔ wa é : | hwɛɖɔtɔ |
| Azan é gbé é ji ɖé é : | azan 8ɔ ayidosun xwe 1963 |
| Fǐ é ji ɖé é : | Lesothoto |
Nthomeng Majara ɔ, nyikɔ tɔn tawun ɔ Nthomeng Justina Majara wɛ. E ji ɖo azan 8ɔ ayidosun xwe 1963 tɔn, e nyi hwɛɖɔtɔ kpodo toxóɖɔtɔ Mosotho tɔn kpo, bo nyi ganhɔnyitɔ bɔdo togan wu nukɔntɔn Lesothoto tɔn sin xwe 2022. E lɛ nyi gan hwɛɖɔtɔ Lesothoto tɔn sin 2014 wayi 2018, bo nyinyɔnu nukɔntɔn ɖo tɛn we enɛ lɛ mɛ.
Gbɛtan tɔn
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]È ji Nthomeng Justina Majara ɖò azǎn 8ɔ ayidosun xwe 1963 tɔn gbè ɖò dotóoxwé Axɔsi Elizabɛti wegɔɔ tɔn ɖò Lesotho. E yi kplɔnyiji'alavɔ Lesothoto ɔ tɔn ɖò xwè 1992 mɛ, bo yí kunnuɖewema kplɔnyiji'alavɔ sin xɔ ɛnɛ gɔɔ tɔn ɖo sɛnzɔ linu ɖo wemaxɔmɛ ɖaxó King’s College London tɔn ɖò xwè 1997 mɛ[1].
Gbè e é nɔ dó é wɛ nyí Sesothogbe. Ðò kɔnyasun xwe 2017 ɔ, Majara nɔ xwe ɖaxó Maseru tɔn e hwɛɖɔtɔ́ hwɛɖɔxɔsa ɖaxó, Teboho Moiloa xaya e mɛ, co acɛkpikpa ɔ sín akwɛgbéjékpɔ́ntɔ́ lɛ ka gbɛ́ tuto enɛ ɔ sun ayizɛ́n ɖayi sun ayizɛn wayi gudo.
Azɔ e é wa e
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Majara wɛ è sɔ́ hwɛɖɔtɔ́ ɖaxó Lesothoto tɔn ɖò zǒsun 2014 tɔn. É ɖyɔ hwɛɖɔtɔ́ Tšeliso Monaphathi, ee ko ɖò tɛnmɛ kpɔn nu hwɛɖɔtɔ́ ɖaxó sín azɔ̌ wà wɛ sín lidosun 2013 é[2].
Ðò ayidosun xwè 2017 tɔn mɛ ɔ, Majara nyí mɛ ɖokpo ɖò mɛ 12 e è sɔmi sɔmi nuwiwa e blo bo na ɖenyi hwɛɖɔtɔ ayizɛ́n e na nɔ dó hwɛɖɔxɔsa ɖaxó e nɔ kpé nukún dó hwɛɖiɖɔ wu ɖò gbɛ ɔ bǐ mɛ é mɛ, bo na sɔ afɔ kplekplemɛ gbɛta hwɛɖɔtɔ Afrika to lɛ tɔn ɖo te e[3].
Dodo tɔn
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]- ↑ ICC Judicial Nomination – Model curriculum vitae, b'ɛ xá ɖo «asp.icc-cpi.int» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 17ɔ nuxwasun 2017 tɔn mɛ
- ↑ Majara nommé nouveau juge en chef, b'ɛ xá ɖo «lestimes.com» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 4ɔ zosun 2014 tɔn mɛ
- ↑ Assemblée des États parties au Statut de Rome, b'ɛ xá ɖo «asp.icc-cpi.int» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 6ɔ abɔxwisun 2017 tɔn mɛ