Aller au contenu

Noxolo Nogwaza

Bɛ̌ sín Wikipedya

Noxolo Nogwaza

{{{tinmɛ yɛ ɔ tɔn}}}
Gbɛ tɔn
Azɔ é nɔ wa é :nyɔnu gbɛvi hunjɛdo sunnu da sunnu nyɔnu da nyɔnu tɔn wɛ n'î
Fǐ é ji ɖé é :KwaTherma (Afɔgokɔ-Afrika to tɔn)
Azan é gbé é ku é :azan 24ɔ lidosun 2011

Noxolo Nogwaza ɔ, e jǐ ɖo 1987 bɔ e ku ɖò azan 24ɔ lidosun 2011 tɔn ɔ, nyɔnu gbɛvi hunjɛdo sunnu da sunnu nyɔnu da nyɔnu tɔn wɛ n'î ɖo Afɔgokɔ-Afrika to ɔ tɔn. E lɛ nyi gbɛvi nu kplékplé gbɛ "Ekurhuleni!.

E jǐ ɖo 1987 ɖò KwaTherma ɖo Afɔgokɔ-Afrika to ɔ tɔn. E ɖo vǐ wè..

Ɖo azan 24 lidosun xwe 2011 tɔn ɔ, Noxolo Nogwaza ɔ, e ɖoxo xa ɛ gannu gannu bo nyi awiwanglo bo wa sɔ jivii lobo hwi ɖo KwaThema ɖo toxo Gauteng tɔn mɛ. Cobo nu e na ku ɔ, Noxolo Nogwaza nɔkpɔ xa xɔntɔn tɔn nyɔnu ɖokpó ɖo aglaswe-sɔ-do-ji-tɛn ɖe. Ɖo finɛ ɔ, jlɛ ɖe bɛ ɖo eyɛ kpodo sunnu gbɛ e ko byɔ ha xɔntɔn tɔn ɖayi lɛ kpan tɛntin.

Kponɔ lɛ wayi mɔ kuku tɔn ɖo ayisundomɛ kpodo kofigbakun gege kpo bya go ɖokpo kpan kpodo awiwan ɖaxo ɖokpo kpan tɛntin. Kple wɛ mɛ lɛ kple do e bo ɖoxo xa ɛ. Nyɔnu 31 ji wɛ e ɖo xo xa mɛ gannu gannu bo hu ɔ jɛ do ɖo Afɔgokɔ-Afrika to ɔ tɔn mɛ ɖo xwe wo gblamɛ. Nu gbɛta axɔsu-mɔdona-maɖonu-ɖemɛ "Luleki Sizwe" e nɔ wa alɔgɔ nu mɛ e gan ɖe mɛ lɛ ɔ, nyɔnu nyɔnu ba ye wo mɔ ji wɛ kan hwlɛn xa mɛ alɔkpa nɛ ɔ nɔ jɛ do ɖo toxo e xɛya Cap toxo ɔ lɛ e mɛ ɖo vodugbegbla ɖokpo mɛ. Gbɛta "Human Rights Watch" ɔ mɔ ɖɔ nuwalɔ mɔhun ɔ nyi azɔn mɛnúvɛ́mɛwú wu tɔn ɖe jlɔ sunnu tɔn xa sunnu nyɔnu tɔn xa nyɔnu sin gbɛvi lɛ gɔn ɖo Afɔgokɔ-Afrika to ɔ tɔn mɛ. Bo sɔ bɔ do lěè xwe atɔn ɖye wayi gudo ɔ, é hu anyumlimli-sɔ-afɔsɔxo tɔ nyɔnu Eudy Simelane, e nyi gbɛvi gbɛ nyɔnu tɔn xa nyɔnu tɔn e tɔn ɖɔhun ɖo township gbɔn wu.

Gbɛtɔ 2 000 wɛ wa cyɔ nuwiwa tɔn. Bɔ yemɛ gege nɔ gblɔn adan nu mɛ e nɔ xo adaka mɔhun lɛ e ɖɔ mi na sa ye kpodo atanxwlɛnu kpan nu kponɔ lɛ ma tɛnkpɔn bo wli ye a nɛ. Gbɛta 170 000 wɛ d'alɔ wema mɛ bo byɔ toxóɖɔtɔ́ lɛ ɖɔ ye ni wawu do xo nɛ ɔ wu.

Noxolo Nogwaza ɔ, jo vǐ ma ɖo xwe ɖe we do. Gbɛta axɔsu-mɔdona-maɖonu-ɖemɛ Amerika tɔn "GO Campaign" sɔ tutomɛ ɖo kanji ɖokpo ɖ'ayi bo na do do alɔ vǐ tɔn wè lɛ ɖo azɔmɛ yiyi linu ku tɔn gudo, bo lɛ sɔ walɔ ɖagbe ɖiɖo jlɔ nɔzo mɛtɔn gɔn sin nukplɔn mɛ e ɖo te nu jɔwunjɔja township tɔn lɛ.

Gbɛta "Human Rights Watch" ɖo kpɔ xa Amnesty International ɔ bɔ ylɔ mɛhuhu mɔhun ɖɔ mɛnúvɛ́mɛwú sin walɔ. Gbeyíɖɔ kponɔ lɛ tɔn ɖokpo ɖɔ «mɛhuhu mɛhuhu wɛ», bɔ kponɔ lɛ kun sixu ɖɔ mɛhuhu nɛ lɛ nyi sunnu da sunnu alo nyɔnu da nyɔnu tɔn wɛ nyi ɖo dobanu nu tɔn lɛ mɛ. Ɖo abɔxwisun xwe 2012 tɔn kponɔ lɛ wli danu watɔ nɛ lɛ ɖokpo e ɖò to e a.

Amnesty International lɛ tɔn xo nɛ ɔ hwě nu gbɛta « Write for Rights » hun nu sin nuwiwa tɔn ɖe nu gbɔn Jeremy Irons sin xosɔdagun mɛ bo byɔ ɖɔ e ni lɛ hun nu sin dobanu nu lɛ nu.

Nǔnyanya mɔhun e mɛ Noxolo Nogwaza na nu sɔ do agun taglomɛkpɔn-do-ɖe-nu-tɔn-tɔ gege. Ɖo taji ɔ Jean-Christophe Pol, kpodo Jean-Christophe Morandeau kpan e ɖe cicavi ɖokpo tɔn, ɖo Noxolo ji ɖo 2013. Mɔ ɖokpoɔ Jeanne Cherhal lɛ xɔ susu n'î gbɔn han tɔn Noxolo ɔ mɛ ɖo agbanxwɛ "Histoire de J" ɔ mɛ ɖo 2014.