Aller au contenu

Miombo Angola tɔn

Bɛ̌ sín Wikipedya

Miombo Angola tɔn ɔ, gbejí ɖe wɛ bo gbakpe Angola to tɛntin mɛ bo dlɛn afɔ yi káká Congo Democratique sin to ɔ mɛ. É ɖò mǔ e ɖo gbɛ̀ ɖò Miombo e habu mɛ, bo gbakpe hwetɔnwaji Afrika wayi tofɔligbé afrika tɔn sín gbe gege ji[1].

Zun wlɛwlɛ ɖe kpo zungbo ɖe kpo bo kpe ayiwɛnjɛ kpo sokanmɛ wɛlɛ wɛlɛ e ɖo Angola e ji e bo nyi kplekplemɛ tɔsisa lɛ tɔn Okavango tɔn e kpo Zambèze tɔn kpan ɖo hwetɔnwaji. Kpɔnla nɛ ɔ ɖo hwetɔnwaji nu sokanmɛ slɛdo e go sin xwedo Atlantik xu e, bo ɖo taligbe nu gbexlolo Kalahari tɔn kpodo zungbo mufɛɛn Kɔngo tɔn kpan. Kpɔnla nɛ ɔ ji ɔ ji nɔ ja sun lɛ bi mɛ bɔ yozo nɔ tiin sin abɔxwisun mɛ wayi xwejisun ɔ mɛ.

atin è e nɔ mɔ ɖo zun wlɛwlɛ mu fɛɛn mɛ kpodo zungbo e ma gɔ ganji e a e kpan mɛ e tɔn wɛ ɖo kpɔnla e nɛ ɔ mɛ. Zun we nɛ lɛ tɛntin ɔ zunkan faɖaɖa wɛ gbodoe mɛ. Atin wunmɛ atɔn wɛ ɖu baba ɖo kpɔn e n,e ɔ ji. Entre ces zones se trouve une zone de prairie ouverte. Trois espèces d'arbres dominent, 'Brachystegia', 'Julbernardia' kpo'Isoberlinia' kpo. Zunkan tɛnmɛ tɛnmɛ wɛ ɖo atin nɛ lɛ glɔ bɔ zunkan faɖaɖa ɔ nɔ wu do kɔ ji. Sinɖanu nɔ byɔ zungbo nɛ ɔ ɔ mɛ tawun, ɖo kpɔn nɛ ɔ mɛ ɔ ji nɔ ja hwɛhwɛ a.

kanlin e ɖo zun nɛ ɔ mɛ ɔ sukpɔ bo gege. Xɛ lɛ sukpɔ bɔ kanlin e nɔ na anɔ vi yetɔn lɛ e lɔ hwexwɛ a. Zungbɔ ɖaxo zo jangɛn jangɛn nɔ wiwi (Hippotragus niger variani), ajaka Angola tɔn (Dendromus vernayi), nyibu kpɛvi zunmɛ tɔn bo ci zungbɔ ɖohun bo ɖo fun kɔsin (Tragelaphus scriptus), (Philantomba monticola) kpodo (Cephalophus silvicultor) ɖo fyé zun do ɖe ganji e. Fyé sin ɖe tawun ɔ e na mɔ Aganlin kɔga, zungbɔ kɔsinn;po xwi wewe gbɔn mɛ (Tragelaphus spekei) kpodo zungbo zo nɔ (Kobus ellipsiprymnus) sɔ zun mɛtɔn (Damaliscus lunatus) kpan ɖo gbehan faɖaɖa mɛ.

E lɛ kpo kanlin anɔ na vi tɔ ɖevoe lɛ ɖo kpɔn nɛ ɔ mɛ. Ena mɔ xɛvi hwlɛnsuvɔ ɖɔhun ɖe bo nyi xɛvi ɖokpo gee e sukpɔ bɔ e nɔ mɔ ɖo kpɔn nɛ ɔ mɛ e, b'ɛ ɖo va wiwi (Cisticola melanura) Xɛvi ɖelɛ su kpɔ a. Bese han ɖo kpɔn nɛ ɔ mɛ. Miombo sin zungbo ɔ mɛ ɔ, kɔsukɔsu kpo wanvu lɛ kpan sukpɔ bo nɔ wa azɔ ama lɛ tɔn tawun.

Fi ninɔ gbɛtɔ lɛ tɔn

[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Kpɔn nɛ ɔ mɛ ɔ mi na mɔ toxo Kuito tɔn, Menongue tɔn kpodo Luena tɔn kpan, bɔ ye bi wɛ ɖo ahanfunfun kpɔn ɖo taji ɔ ahan Kɔngo tɔn sin 1975 wayi 2002.

Adanfyanmɛ kpo ayi e enya xɛ deji lɛ kpan

[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Ahan Kɔngo tɔn nɛ ɔ hɛn nu gege gble do ayi e nyi Angola tɔn ɔ wu gbɔn zungbo mɛ byɔ ma ɖo acɛ bo hu kanlin bo sɛn atin gblamɛ. Enɛ ɔ wu ɔ acɛkpikpa sɔ nɔ dogan ɖe do nya xɛ ɖo zungbo lɛ ji a. Glelilɛ kpodo atindudo kpan ɖo xɔxɔ nyanya ti do zungbo lɛ ji a.

  1. Forêts de Miombo en Angola, b'ɛ xá ɖo «eoearth.org» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 11ɔ alunsun 2008 tɔn mɛ