Mathabiso Angeline Lepono
|
Mathabiso Angeline Lepono | |
|---|---|
| Gbɛ tɔn | |
| Azɔ é nɔ wa é : | Nyɔnu toxoɖɔtɔ Lesotho to tɔn |
| Azan é gbé é ji ɖé é : | xwe 1942 |
| Fǐ é ji ɖé é : | Thibella |
Mathabiso Angeline Lepono ɔ, è jíi ɖò xwè 1942 bɔ é nyi nyɔnu toxóɖɔtɔ́ Mosotho tɔn. É nyí gǎnhɔnyitɔ nú nyɔnu lɛ, mɛ winnyawinnya lɛ kpo lɔnyiji-lɔnfɔnkan lɛ tɔn kpo nú hwenu gegě ɖò gǎnhɔnyitɔ́ nukɔntɔn Lesotho tɔn, Pakalitha Mosisili sín acɛ glɔ́.
Gbɛ tɔn
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Winnyawinnya mɛtɔn kpo azɔmɛyiyi tɔn kpo
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]È jì Mathabiso Angeline Lepono ɖò xwè 1942 mɛ ɖò Thibella, gletoxo Maseru tokpɔn tɔn ɖo Lesothoto mɛ[1][2].
Ðó apatɛdu sín sɛ́n ɔ wutu ɔ, nɔ tɔn e nyí xwégbezɔ́watɔ́ é[3], sɔ́ sixu nɔ kpɔ́ xá ɛ ǎ. Enɛ wu ɔ, é nɔ hɛnnumɔ tɔn vovo ɖelɛ gɔ́n gbɔn Tofɔligbé Aflikato tɔn mɛ, bɛ́sín Klerksdorp kaka yì Orlando hwenu é ɖò vǔ e. É mɔ wuvɛ tawun ɖo fi tɛnmɛ tɛnmɛ é gbɔn lɛ ɔ y exo adaka wu ɖesu tɔn.
É yì wemaxɔmɛ Yɛhwè Martin Porres tomɛ tɔn ɖò Tofɔligbé Aflikato tɔn. Ee é fó wemaxɔmɛ dokɔ tɔn ɔ ɖò 1957 gudo é ɔ, é lɛkɔ yi Lesotho kpo nɔ tɔn kpo. Hwenu e é lɛkɔ wá Lesotho é ɔ, é mɔ azɔ̌ bo nyí alɔgɔnumɛtɔ́ ɖò dotóoxwé ɖé. Mɛ e nyi gǎn tɔn hwenɛnu lɛ ɔ sɛdo wemaxɔmɛ linsinmɛ tɔn Yɛhwe Stephen tɔn Mohale’s Hoek tɔn, bɔ mɛ e ɖò nukún kpé dó wǔ tɔn wɛ é kpo mɛ̌si tɔn lɛ ɖokpo kpo wɛ nɔ su azɔmɛkwɛ n’í. Hwenɛnu wɛ é tɔnjɛ toxóɖiɖɔ ji, bo byɔ toxoɖɔgbɛ Basutoland African Congress mɛ ɖi mɛ mɛyɔyɔ.
E nɛ ɛ tomɛyi-bo-yi-kplɔn-wema sin akwɛ ɖo togudo ɖo xwe 1966 bɔ é gbɛ bo ci Lesotho tomɛ bo da Ntate Lepono. É lɛ tɛnkpɔn bo na lɛ yi kplɔn wema do wema ji ɖo Lesotho, lo ɔ akwɛwuvɛ lɛ zɔn bɔ é kpewu a.
Toxoɖuɖɔ Gbɛ tɔn
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Lepono byɔ toxóɖiɖɔ mɛ ɖi mɛ e ɖò Lesotho sín toxoɖɔgbɛ̌ta to wɛ nɔ ɖɔ toxo to wɛ nɔ wa to zɔ tɔn mɛ, bɔ hweɖenu ɔ, é nɔ nukɔn nú nyɔnu lɛ sín gbɛ̌ta.
É byɔ gǎnhɔnyitɔ́ nukɔntɔn Pakalitha Mosisili e ko ganhɔnyitɔ nukɔn tɔn kpɔn nú hwenu mɔkpan e sin agbasa ɖo xwe 1999, bɔ è sɔ́ ɛ gǎnhɔnyitɔ́ e nɔ kpé nukún dó nǔ e lɛlɛ̌ dó mǐ lɛ é, sunnu lɛ kpo nyɔnu lɛ kpo wu é tɔn. Ðò xwè 2002 mɛ ɔ, é byɔ ɖɔ è ni ɖyɔ nǔ ganhɔnyitɔ sin agbasa tɔn bo nu ni hɛn nyikɔ nukun kpedo sunnu kpo nyɔnu kpo, lɔnyiji-lɔnfɔnkan kpo jɔwunjɔja lɛ kpo xo wu tɔn kɛɖɛ.
Ðó ganhɔnyitɔ zɛnzɛnnunɔ sunnu kpo nyɔnu tɔn kpo e é nyí ɔ wutu ɔ, é zɛ nu gbɔn sɛn 2006 e ɖɔ xó dó hlɔnhlɔn e sunnu lɛ ɖó ɖò alɔwliwli mɛ é jí, bo ɖè acɛ e sunnu lɛ ɖó ɖò asì yetɔn lɛ jí é síìn, bo na acɛ gègě nyɔnu e wlí alɔ lɛ é, mɔ ɖokpoɔ sɛ́n 2003 tɔn e ɖɔ xó dó xóɖóxámɛ gannu gannu é, ee yí gbè nú xóɖóxámɛ gannu gannu ɖo alɔwliwli mɛ e ɖɔ sɛnmɛ jiji wɛ.
Ɖo xwe 2011 mɛ ɔ, Lepono nyi nyɔnu ɖokpo ɖo nyɔnu tɛnwe e nyi ganhɔnyitɔ ɖo acɛkpikpa to ɔ mɛtɔn mɛ lɛ mɛ, ɖo kpɔ xa Mamphono Khaketla, Mannete Ramali, Maphoka Motoboli, Mphu Keneileo Ramatlapeng, Mpeo Mahase-Moiloa kpodo Pontso Suzan Matumelo Sekatle kpo.
Ðò xwè 2012 sín bǐbɛ́mɛ ɔ, é gosin toxoɖɔgbɛ̌ta mɛ xa Mosisili bo yi do toxóɖɔgbɛta to wɛ nɔ ɖɔ toxo to wɛ nɔ wa to zɔ tɔn ɔ ayǐ. Enɛ gudo ɔ, é sɔ́ ɖɔ mi kún na s’alɔ ɖò ji bo yi sɔmi-sɔmi kplekple ɖaxo 2012 tɔn Lesotho to tɔn tɔn o, bo jo azɔ e nyi é tɔn ɔ do xwe é nɛ ɔ xwe.
Ðò xwe wo gudo ɔ, kaka jɛ hwenu e e yi gbɔjɛ tɔn ɖaxo ɔ mɛ ɖo xwe 2012 mɛ ɔ, e nyi mɛ e è sɔ ɖo Lesotho sin ɖɛmɛgun ɔ mɛ e, bo nu é na nyi afɔsɔɖotetɔ nu Likhoele sin toxo ɔ ɖo Mafeteng sin tokpɔn mɛ.
Nyɔnu toxóɖɔtɔ́ e nyi ɔ wutu, è tuùn Lepono ɖó xóɖiɖɔ tɔn e nɔ xo ayi zlɛ e kpo lee é nɔ yí gbè nú toxóɖiɖɔ sín tagba lɛ gbɔn é kpo wu. E kpo ɖo toxóɖɔgbɛta to wɛ nɔ ɖɔ toxo to wɛ nɔ wa to zɔ tɔn ɔ mɛ sin hwenu e e gosin acɛkpikpa ɔ mɛ e.
Dodo tɔn
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]- ↑ a-giant-of-lesotho-politics, b'ɛ xá ɖo «thepost.co.ls/local-news» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 15ɔ xwejisun xwe 2019 tɔn mɛ
- ↑ Profiles of Government Ministers, b'ɛ xá ɖo «books.google.bj» sin atɛ jí ɖo azǎn xwe 2002 tɔn mɛ
- ↑ The Lesotho Cabinet & Ministries 2006: Biographies, b'ɛ xá ɖo «books.google.bj» sin atɛ jí ɖo azǎn xwe 2006 tɔn mɛ