Aller au contenu

Mathabiso Angeline Lepono

Bɛ̌ sín Wikipedya

Mathabiso Angeline Lepono

Gbɛ tɔn
Azɔ é nɔ wa é :Nyɔnu toxoɖɔtɔ Lesotho to tɔn
Azan é gbé é ji ɖé é :xwe 1942
Fǐ é ji ɖé é :Thibella

Mathabiso Angeline Lepono ɔ, è jíi ɖò xwè 1942 bɔ é nyi nyɔnu toxóɖɔtɔ́ Mosotho tɔn. É nyí gǎnhɔnyitɔ nú nyɔnu lɛ, mɛ winnyawinnya lɛ kpo lɔnyiji-lɔnfɔnkan lɛ tɔn kpo nú hwenu gegě ɖò gǎnhɔnyitɔ́ nukɔntɔn Lesotho tɔn, Pakalitha Mosisili sín acɛ glɔ́.

Winnyawinnya mɛtɔn kpo azɔmɛyiyi tɔn kpo

[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

È jì Mathabiso Angeline Lepono ɖò xwè 1942 mɛ ɖò Thibella, gletoxo Maseru tokpɔn tɔn ɖo Lesothoto mɛ[1][2].

Ðó apatɛdu sín sɛ́n ɔ wutu ɔ, nɔ tɔn e nyí xwégbezɔ́watɔ́ é[3], sɔ́ sixu nɔ kpɔ́ xá ɛ ǎ. Enɛ wu ɔ, é nɔ hɛnnumɔ tɔn vovo ɖelɛ gɔ́n gbɔn Tofɔligbé Aflikato tɔn mɛ, bɛ́sín Klerksdorp kaka yì Orlando hwenu é ɖò vǔ e. É mɔ wuvɛ tawun ɖo fi tɛnmɛ tɛnmɛ é gbɔn lɛ ɔ y exo adaka wu ɖesu tɔn.

É yì wemaxɔmɛ Yɛhwè Martin Porres tomɛ tɔn ɖò Tofɔligbé Aflikato tɔn. Ee é fó wemaxɔmɛ dokɔ tɔn ɔ ɖò 1957 gudo é ɔ, é lɛkɔ yi Lesotho kpo nɔ tɔn kpo. Hwenu e é lɛkɔ wá Lesotho é ɔ, é mɔ azɔ̌ bo nyí alɔgɔnumɛtɔ́ ɖò dotóoxwé ɖé. Mɛ e nyi gǎn tɔn hwenɛnu lɛ ɔ sɛdo wemaxɔmɛ linsinmɛ tɔn Yɛhwe Stephen tɔn Mohale’s Hoek tɔn, bɔ mɛ e ɖò nukún kpé dó wǔ tɔn wɛ é kpo mɛ̌si tɔn lɛ ɖokpo kpo wɛ nɔ su azɔmɛkwɛ n’í. Hwenɛnu wɛ é tɔnjɛ toxóɖiɖɔ ji, bo byɔ toxoɖɔgbɛ Basutoland African Congress mɛ ɖi mɛ mɛyɔyɔ.

E nɛ ɛ tomɛyi-bo-yi-kplɔn-wema sin akwɛ ɖo togudo ɖo xwe 1966 bɔ é gbɛ bo ci Lesotho tomɛ bo da Ntate Lepono. É lɛ tɛnkpɔn bo na lɛ yi kplɔn wema do wema ji ɖo Lesotho, lo ɔ akwɛwuvɛ lɛ zɔn bɔ é kpewu a.   

Toxoɖuɖɔ Gbɛ tɔn

[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]

Lepono byɔ toxóɖiɖɔ mɛ ɖi mɛ e ɖò Lesotho sín toxoɖɔgbɛ̌ta to wɛ nɔ ɖɔ toxo to wɛ nɔ wa to zɔ tɔn mɛ, bɔ hweɖenu ɔ, é nɔ nukɔn nú nyɔnu lɛ sín gbɛ̌ta.

É byɔ gǎnhɔnyitɔ́ nukɔntɔn Pakalitha Mosisili e ko ganhɔnyitɔ nukɔn tɔn kpɔn nú hwenu mɔkpan e sin agbasa ɖo xwe 1999, bɔ è sɔ́ ɛ gǎnhɔnyitɔ́ e nɔ kpé nukún dó nǔ e lɛlɛ̌ dó mǐ lɛ é, sunnu lɛ kpo nyɔnu lɛ kpo wu é tɔn. Ðò xwè 2002 mɛ ɔ, é byɔ ɖɔ è ni ɖyɔ nǔ ganhɔnyitɔ sin agbasa tɔn bo nu ni hɛn nyikɔ nukun kpedo sunnu kpo nyɔnu kpo, lɔnyiji-lɔnfɔnkan kpo jɔwunjɔja lɛ kpo xo wu tɔn kɛɖɛ.

Ðó ganhɔnyitɔ zɛnzɛnnunɔ sunnu kpo nyɔnu tɔn kpo e é nyí ɔ wutu ɔ, é zɛ nu gbɔn sɛn 2006 e ɖɔ xó dó hlɔnhlɔn e sunnu lɛ ɖó ɖò alɔwliwli mɛ é jí, bo ɖè acɛ e sunnu lɛ ɖó ɖò asì yetɔn lɛ jí é síìn, bo na acɛ gègě nyɔnu e wlí alɔ lɛ é, mɔ ɖokpoɔ sɛ́n 2003 tɔn e ɖɔ xó dó xóɖóxámɛ gannu gannu é, ee yí gbè nú xóɖóxámɛ gannu gannu ɖo alɔwliwli mɛ e ɖɔ sɛnmɛ jiji wɛ.

Ɖo xwe 2011 mɛ ɔ, Lepono nyi nyɔnu ɖokpo ɖo nyɔnu tɛnwe e nyi ganhɔnyitɔ ɖo acɛkpikpa to ɔ mɛtɔn mɛ lɛ mɛ, ɖo kpɔ xa Mamphono Khaketla, Mannete Ramali, Maphoka Motoboli, Mphu Keneileo Ramatlapeng, Mpeo Mahase-Moiloa kpodo Pontso Suzan Matumelo Sekatle kpo.

Ðò xwè 2012 sín bǐbɛ́mɛ ɔ, é gosin toxoɖɔgbɛ̌ta mɛ xa Mosisili bo yi do toxóɖɔgbɛta to wɛ nɔ ɖɔ toxo to wɛ nɔ wa to zɔ tɔn ɔ ayǐ. Enɛ gudo ɔ, é sɔ́ ɖɔ mi kún na s’alɔ ɖò ji bo yi sɔmi-sɔmi kplekple ɖaxo 2012 tɔn Lesotho to tɔn tɔn o, bo jo azɔ e nyi é tɔn ɔ do xwe é nɛ ɔ xwe.

Ðò xwe wo gudo ɔ, kaka jɛ hwenu e e yi gbɔjɛ tɔn ɖaxo ɔ mɛ ɖo xwe 2012 mɛ ɔ, e nyi mɛ e è sɔ ɖo Lesotho sin ɖɛmɛgun ɔ mɛ e, bo nu é na nyi afɔsɔɖotetɔ nu Likhoele sin toxo ɔ ɖo Mafeteng sin tokpɔn mɛ.

Nyɔnu toxóɖɔtɔ́ e nyi ɔ wutu, è tuùn Lepono ɖó xóɖiɖɔ tɔn e nɔ xo ayi zlɛ e kpo lee é nɔ yí gbè nú toxóɖiɖɔ sín tagba lɛ gbɔn é kpo wu. E kpo ɖo toxóɖɔgbɛta to wɛ nɔ ɖɔ toxo to wɛ nɔ wa to zɔ tɔn ɔ mɛ sin hwenu e e gosin acɛkpikpa ɔ mɛ e.

  1. a-giant-of-lesotho-politics, b'ɛ xá ɖo «thepost.co.ls/local-news» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 15ɔ xwejisun xwe 2019 tɔn mɛ
  2. Profiles of Government Ministers, b'ɛ xá ɖo «books.google.bj» sin atɛ jí ɖo azǎn xwe 2002 tɔn mɛ
  3. The Lesotho Cabinet & Ministries 2006: Biographies, b'ɛ xá ɖo «books.google.bj» sin atɛ jí ɖo azǎn xwe 2006 tɔn mɛ