Hunjɛdonyɔnuji ɖo Tofɔligbe Afrikato tɔn mɛ

Hunjɛdonyɔnuji ɖo Tofɔligbe Afrikato tɔn mɛ ɔ, nyi nuwiwa e ko kan nunɔmɛ nyɔnu lɛ tɔn nu jlokoko mɛ nunɔ, nukɔnyiyi, vivo, mɛɖesusininɔ, gandudo yetɔn, e na ɖɔ ɔ zɛnzɛnnunɔ yetɔn xa sunnu lɛ ɖo Afrika Tofɔligbe.
Ahwan nukɔntɔn lɛ junjɔn acɛ e nyi nyɔnu ayun wewe nɔ lɛ tɔn ɖo sɔmi-sɔmi linu e ji, bo nu ye na sixu ɖonu ɖo sɔmi-sɔmi lɛ mɛ. Ahwanfunfun nɛ ɔ ko bɛ sin 1930 bo wa syɛn bɛ sin 1950 kaka yi vivɔnu tɔn bo jɛhun do azɔkwɛ yi zɛnzɛn sunnu kpo nyɔnu kpo tɔn ji.
Xwè 1980 tɔn lɛ nyí huzuhuzu ɖaxó ɖé nu nyɔnu Afrika Tofɔligbé tɔn lɛ tɔn ɖo acɛ e nyi yetɔn e lixo. Ɖò 1994 ɔ‚ ɖò acɛkpikpa mɛɖedovo tɔn gudo ɔ, acɛ e nyi nyɔnu lɛ tɔn e lɛ ɖo sinsyɛn deji ɖo sɛndodo ɔ mɛ.
Hwenuxó tɔn kpɛɖe
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Numɔbokpɔn
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Hunjɛdonyɔnujitɔ gbɛta Afrika Tofɔligbe ɔ tɔn ɔ jɛ kan xo ji tawun ɖo xwe 1990 lɛ mɛ bo nɔ kpɔn nu do gbɛta mɔhun ɖevo lɛ e nɔ jɛhun do acɛ e nyi nyɔnu lɛ tɔn e ji ɖo to e ya Afrika Tofɔligbe ɔ mɛ lɛ e wu. To ɖi Zimbabwe kpodo Mozambique kpan mɔ wɛ hɛn gbɛta ɔ wa, ɖo nyɔnu to enɛ tɔn lɛ ɖuɖeji bo bló tuto bɔ hudo yetɔn lɛ huzu nu nukɔn tɔn nu to yetɔn lɛ ɔ[1][2].
Hwenu e to ɔ wa jɛ acɛkpikpa jɛ tovi bisi sin hwenu ɖo xwe 1990 tɔn lɛ mɛ ɔ, Hunjɛdonyɔnujitɔ gbɛta sin acɛkpikpa ɖo Afrika Tofɔligbé ɔ ɖ’alɔ ɖo to ɔ sin vivɔgba mɛ gbɔn ahwanfun do sɔ to ɔ do zɛnzɛnnunɔ ɖo nubi mɛ gblamɛ[3].
Hunjɛdonyɔnujitɔ gbeta ɖo Tofɔligbe Afrikato tɔn mɛ ɔ nɔ wanu xwedo tuto Hunjɛdonyɔnuji tɔn gbɛ ɔ bi tɔn gbɔn daxwi acɛ hu nu sunnu ɖo acɛ hu nyɔnu gblamɛ ɖo toxo lɛ bi mɛ kpodo to ɔ bi mɛ kpan.
Ahwanfunfun nɛ ɔ doɖɔdo do nu ɖi nu nù e kan nyɔnu lɛ e kpo azɔ e nyi yetɔn kpan jlɛ do to ɖevo tɔn lɛ wu. Nukpɔndonuwu nɛ xlɛ ganna ganna ɖɔ nyɔnu Afrika Tofɔligbe tɔn lɛ ɔ ye ɖo wuvɛ tawun ɖo zɛnzɛnnunɔ linu, ɖo taji ɔ awexomɛ ɖo azɔwiwa linu.
Gbe nyɔnu lɛ tɔn kpodo gandido yetɔn ɖo to ɔ mɛ kpan
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Ðò Tofɔligbé Afrika tɔn ɔ, gbe nyɔnu lɛ tɔn ɖo gbetakɛn sisɔ lɛ mɛ ɔ ko bɛ sin 1889, bɔ kplekplemɛ gbɛta nukunhunhun nyɔnu lɛ tɔn nu gbe yetɔn na kpɔ tɔn ɔ wɛ fun ahwan mɔhun jɛ nukɔn. Nyɔnu ayun wewe nɔ lɛ mɔ sɔmi-sɔmi sin acɛ gbɔn sɛ́n e ɖɔ xó dó nyɔnu na ɖo nu ɖo sɔmi-sɔmi mɛ ɔ yi ɖò 1930.
Sɔmi-sɔmi gɛnnyi gɛnnyi e nyɔnu lɛ yi sɔ gan ɖe ɔ wɛ nyi xwe 1933 tɔn.
Sunzanfókwɛ ɖokpo ɔ
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Hɛnnu lɛ jlo na jɛ bubu ji ɖò Tofɔligbé Afrikato ɔ tɔn mɛ, ɖó nyɔnu kpo sunnu kpo gègě sɔ gbetakɛn ɖɔ mi kun sɔ na wlí alɔ o, bɔ asu kpo asi gbɛ yeɖee jɛ kpɔ su ji bo nɔ dɔn hɛnnu sunzanfokwɛ mɛɖokpo tɔn wa.
Gbɔn kɛnsusɔ klewun ɖe mɛ ɔ, sunzanfokwɛ zan do hɛnnu mɛ ɔ nyi 9938 dɔla nu nyɔnu ɖo Tofɔligbe Afrikato ɔ tɔn ɖo 2017 sin xwe ɔ mɛ bo ka nyi 16635 dɔla nu sunnu lɛ ɖo xwe ɖokpo ɔ mɛ.
Ðò Tofɔligbé Afrika tɔn ɔ, nyɔnu lɛ nɔ sɔ keze yetɔn ɖo 100 ji ɔ 56,1 % mɔ bo nɔ do wa azɔ ma ɖo sunzanfokwɛ na hweɖelɛnuɖo azɔ e nyi yetɔn ɖo hɛnnu yetɔn mɛ alo xwegbe'zɔ yetɔn mɛ e wu bɔ sunnu lɛ ka nɔ zan 25,9 % ɖo 100 ji.
Sɛ́n e nɔ liza xá mɛɖédovo lɛ é
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Ðò azan 9ɔ avuvɔsun xwe 1956 tɔn ɔ , nyɔnu 20 000 wɛ yi junjɔn nuvɛmɛwu'yi ɖo 'Union Buildings' ɖo Pretoria ɖo wema na xlɛ dandan nyɔnu lɛ tɔn co bo na byɔ azɔxwe nɛ wu. Nuvɛmɛwu nɛ ɔ ye sɔ junjɔn kplekplemɛ nyɔnu gbɛta lɛ tɔn Tofɔligbé Afrika tɔn tɔn (FSAW) ɔ glɔ. Azan nɛ wa huzu azn nukun ɖeji nyɔnu lɛ tɔn ɖo Tofɔligbe Afrikato tɔn.
Sɛ́n é ɖɔ nǔ dó kanhwlɛn xa mɛ ɖo hɛnnu mɛ e
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Ayivɔgbe ɖo Tofɔligbe Afrikato ɔtɔn ɔ, sunnu kpo nyɔnu kpo sin kpikpe ɔ nyɔnu ma jlo ɖo alɔwliwli mɛ ɔ nyi hwɛ a.
Ðò 1987 ɔ, gbɛta sɛnzɔwiwa tɔn ɔ sɔ sɛn ɖe ɖote bo nu kanhwlɛn xa mɛ ɖo hɛnnu mɛ na nyi kunuwiwa ɖo Tofɔligbe afrikato ɔ tɔn mɛ. Kplekple sɛn Tofɔligbe Afrikato ɔ tɔn ɔ ɖɔ kanhwlɛn xa mɛ ɖo alɔwliwli hɛnnu ɔ kun nyi nubaɖabaɖa ɖi kanhwlɛn xa mɛ kpaa lɛ o, bo ɖɔ sɛnsadomɛ ɔ kunsixu nyi ɖokpo ɔ o.
Tofɔligbe Afrikato ɔ tɔn ɔ ɖo nukɔn tɔntɔnnɔgbɔn ɖo sɛn e kan nyɔnu lɛ linu.
Sɛ́n e xixa tɔn nyi 116 ɔ bo nyi xwe 1998 tɔn e, bo ɖɔ xó dó kanhwlɛn xa mɛ ɖo hɛnnu mɛ wu ɔ cyɔn alɔ gbɛtɔ e è hwlɛn kanxa ɖo hɛnnu mɛ lɛ é jí .
Yadonumɛ hunjɛdo nyɔnu lɛ ji tɔ lɛ tɔn
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Ðò xwe 1950 lɛ mɛ ɔ, nyɔnu hunjɛdo nyɔnu lɛ ji tɔ Tofɔligbe Afrikato ɔ tɔn lɛ ɔ è dɔn ye yi hwɛgun gbɔn mɛxlɛxlɛ gblamɛ ɖo akɔ e ye jɛ xa gbɛta ɖaxo to ɔ tɔn afrika tɔn ɔ, toxoɖogbɛ kple bo wa kple bo ɖu tɔn Tofɔligbe Afrikato ɔ tɔn kpodo kplekple gbɛta ɖevo lɛ tɔn kpan e wu.
Nu e ɖote nu ye lɛ e
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Ðò acɛkpikpa mɛɖedovo tɔn hwenu ɔ, nyɔnu ayun wewe nɔ lɛ mɔ zɛnzɛn gbɛ zinzan ɖebu a, ɖó ye ɖò gbɛ̌ta gbɛwanna we mɛ wè. Ye dɛ ɖò adakaxixo e junjɔn mɛɖedovo jlɔ agbaza kpodo zɛnzɛn ma nɔ ma xo nu kpɔn e mɛ nyɔnu bi ɖeé kpan tɔn jí é.
Nyɔnu mɛwi Afrika tɔn hwe mǐtɔn nu tɔn lɛ, ɖi Thuli Madonsela ɖɔhun lɛ, nɔ ɖe zɛnzɛnnunɔ sunnu kpo nyɔnu kpo tɔn sin linlin ɖee hɛn dodó ɖo gbɛzinzan kpodo walɔ kpan e.
Tutomɛ lɛ
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Nyɔnu lɛ sin gbɛta ɔ nɔ lɛlɛ̌ do gbɛta axɔsu mɔ do na ma ka ɖo nu ɖe mɛ tɛnmɛ tɛnmɛ ɖe lɛ, ɖi gbɛtɔ e ma jlo na mɔ yado nu nyɔnu lɛ a e tɔn, 'Sonke Gender Justice' kpodo nukɔnyiyi gbɛta nyɔnu Tofɔligbe Afrikato tɔn kpan.
Tutomɛ ɖevo lɛ ɖi kplekple mɛ gbɛta nyɔnu lɛ tɔn Tofɔligbe Afrikato ɔ tɔn kpodo kplekple gbɛ ɖaxo to ɔ tɔn afrika tɔn kpan nɔ wa azɔ ɖaxo nukunɖeji ɖe ɖo nukɔnyiyi kpodo acɛkpikpa nyɔnu Tofɔligbe Afrikato tɔn lɛ tɔn kpan linu bo na do liza xa wema na xlɛ hwɛ cobo na byɔ azɔxwe e azɔxwe lɛ sɔ ɖote na do hwin nyɔnu lɛ ɖo do e.
Fi e kpɔn bo wlan nɛ lɛ é
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Nuwlanwlan
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Dodo
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]- ↑ South_African_Feminisms, b'ɛ xá ɖo «www.google.bj/books/edition/South_African_Feminisms» sin atɛ jí ɖo azǎn xwe 1991 (e kpɔn bo xa ɖo azan 13ɔ liyasun 2025) tɔn mɛ
- ↑ Women and resistance in South Africa | WorldCat.org, b'ɛ xá ɖo «search.worldcat.org» sin atɛ jí ɖo azǎn e kpɔn bo xa ɖo azan 13 liyasun xwe 2025 tɔn mɛ
- ↑