Aller au contenu

Hadizatou Mani

Bɛ̌ sín Wikipedya

Hadizatou Mani

Hadizatou Mani
Gbɛ tɔn
Azɔ é nɔ wa é :acɛ gbɛtɔ tɔn ji jɛhundotɔ Nijɛto tɔn wɛ
Azan é gbé é ji ɖé é :xwe 1984
Fǐ é ji ɖé é :gletoxo Dogaroua tɔn mɛ, ɖò toxo Tahoua ɖo Nijɛto mɛ

Hadizatou Mani, e e jǐ ɖo xwe 1984 tɔn mɛ ɔ, acɛ gbɛtɔ tɔn ji jɛhundotɔ Nijɛto tɔn wɛ bo fun hwɛ'ahwan tawun do hwlɛn eɖee sin kannumɔgbenu, bo lɛ kpodewu xa nyɔnu ɖevo lɛ.

È jí Hadizatou Mani ɖò xwè 1984 tɔn mɛ ɖò Nijɛto mɛ, ɖò gletoxo Dogaroua tɔn mɛ, ɖò toxo Tahoua tɔn, bo nyí gbetótló ɖé ɖò tò ɔ tɛntin. È sà ɛ dó kannumɔgbenu hwenu e é ɖó xwè 12 ɔ é nú akwɛ dɔla 500. É huzu kanhwlɛnxamɛ sinalɔnugbɔvǐ (wahaya), hun é nyi asì atɔ́ɔ́ngɔ́ ɔ, bɔ walɔ nɛ zɛ eè Koran dowa bo yi gbe ɖɔ asì ɛnɛ wɛ sunnu da lɛ é wu. È hɛn ɛ gannugánnú bɔ é nɔ xò likun, bo nɔ dɔn sìn kpo nakí kpo, lobo nɔ dɛ ɖò xóɖóxámɛ gannu gannu linu, bo jǐ vǐ ɛnɛ ɖemɛ, bɔ wè jɛn gán[1].

Ðò xwe 2003 tɔn mɛ ɔ, ɖó kplɔsu ɖo nu mɛ gbɛ ɔ tɔn wutu ɔ, kannumɔgbenu nunɔ ɔ huzu dojɛ nú sɛn bɔ è na gbe gbɛta lɛ nu yé na jɛhun bo liza xa nu mɔhun. Gbɛta axɔsu mɔdo na ma ka ɖonu ɖe mɛ Nijɛto tɔn, Timidria, do cɔ́cɔ́ nu Hadizatou Mani sín gǎn ɔ bɔ é d'alɔ mɛjujo-wema mɛ e jí nú Hadizatou kpo wahiya tɔn ɖevo kpo. Amɔ̌, nya ɔ gbɛ́ ɖɔ emi kún na d'alɔ wema mɛ nú nyɔnu wè lɛ bo jo yé o. ɖɔ emi jɛte ó.Gbɛta axɔsu mɔdo na ma ka ɖonu ɖe mɛ ɔ, wɛ wa blo sun mɔkpan gudo[1].

Hwɛɖuɖɔ sin zalili gblɛlɛ ɖe wa tiin. Hwɛɖɔxɔsa nukɔntɔn ɔ yí gbè jlokoko nunɔ tɔn, amɔ̌, hwɛ ɖuɖɔ ɖevo wa tiin bo xwedo hwɛndo sin sɛn bo sɛ do ganxo. Hadizatou Mani da asu e é jló é tlolo hwenu e jo é ɔ, bɔ gǎn tɔn xóxó ɔ ɖɔ́ ɖɔ̀ asì emitɔn wɛ é nyi, é kun nyí kannumɔ emitɔn o, bo dóhwɛ ɛ ɖɔ é da asu we[1].

Enɛ gudo ɔ, gbɛta xoxo hunjɛdo gbɛtɔ sin acɛ ji tɔ e è nɔ ylɔɖɔ Anti-Slavery ɔ, wá d’alɔ ɖyɔvǐ ɔ kpo gbɛta axɔsu mɔdo na ma ɖonu ɖemɛ Timidria tɔn kpo, bo sɔ́ xó ɔ yì hwɛɖɔxɔsa kplekplemɛ to e ɖo hweyixɔwaji Aflika tɔn lɛ tɔn ɔ nukɔn, lobo sɔ́ nǔ tawun bo na hwlɛn ɛ sin hwɛ mɛ. "Mɛhwlɛnsinhwɛmɛtɔ glɛnsin to mɛ tɔn ɖokpo kpo Sénegalto tɔn ɖokpo kpo wɛ gbɛta ɖaxo Interights kpo hwɛɖɔtɔ glɛnsinto mɛtɔn é nyi azɔ kpɔn bo watɔ hwenɛ nu ɔ kpo Nijɛto mɛtɔn ɖokpo kpan wɛ nɔ xo enɛ nu" bɔ Ilguilas Weila, e gosin Timidria gbɛta ɔ mɛ é wɛ tinmɛ. Hwɛɖɔxɔsa hweyixɔwaji aflika tɔn ɔ ɖo kɔnyasun xwe 2008 tɔn yigbe nu xo ɖyɔvi ɔ tɔn bo sɔ do ɖo xo taji e sɔ gbee bo ɖɔ walɔ ɖe wɛ bo hɛnhun nu to ko ɖo kplekplemɛ ɔ mɛ lɛ bi bɔ yé ɖo na lizaxa bo nyaxɛ ɖo tovǐ nɛ lɛ ji[2].

Ee Hadizatou Mani kpéwú bo ɖyɔ hwɛ e è ɖó n’i é gudo é ɔ, è sú axɔ́ ɛ bɔ Amelikato ɔ do akɔnkpinkpan sin ajɔ ɛ ɖo xwe 2009[3]. E yi ajɔ nɛ ɔ ɖo Michelle Obama kpodo wegbojinɔtɔ to tɔn Hillary Clinton kpo sin alɔ mɛ. È tlɛ wlan nyikɔ tɔn dó xojlawema Time Magazine mɛ ɖò 2009 ɖò gbɛtɔ 100 e e ɖo nukunji xwe enɛ è[2].

E e do sɛn zalixa kannumɔgbenu sin walɔ lɛ ɖo Nijɛto ɔ mɛ ɖo 2003 ɔ, hwenɛnu ɔ, Hadizatou Mani jɛ gan do ji bo nɔ ɖo azɔ wa wɛ bo na d'alɔ nyɔnu ɖevo lɛ, kpodo gbɛta Timidria tɔn kpo, bo nɔ sɔ xo hunmɛ enɛ yi hwɛɖɔxɔsa lɛ[4]. Ðò 2014 ɔ, hwɛɖɔxɔsa ɖé ɖò hweyixɔwaji Nijɛto tɔn ɖó hwɛ nú nya ɖé ɖɔ é na nɔ ganmɛ nú xwè 4 ɖó é sɔ́ nyɔnu ɖé dó kannumɔgbenu wutu[5].

Ðò xwè 2022 tɔn mɛ ɔ, é lɛ́ ɖò nyɔnu 100 e e BBC kpɔ́n ɖɔ ye ɖó nukunji lɛ ɖò xwè enɛ mɛ ɔ mɛ[6].

  1. 1 2 3 Pour le prix d'une chèvre, b'ɛ xá ɖo «www.lemonde.fr» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 28ɔ lidosun xwe 2009 tɔn mɛ
  2. 1 2 Blogs Le Monde, b'ɛ xá ɖo «/www.lemonde.fr» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 10ɔ nuxwasun xwe 2009 tɔn mɛ
  3. Site officiel du gouvernement des États-Unis, b'ɛ xá ɖo «www.state.gov» sin atɛ jí ɖo azǎn e xa azan 20ɔ xwejisun 2026 tɔn mɛ
  4. Hadijatou Mani sera-t-elle la nouvelle Malala ?, b'ɛ xá ɖo «elpais.com» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 14ɔ kɔnyasun xwe 2014 tɔn mɛ
  5. NIGER: UNE HOMME ÉCOPE DE 4 ANS DE PRISON POUR "PRATIQUE ESCLAVAGISTE" (ONG), b'ɛ xá ɖo «www.seneplus.com» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 28ɔ nuxwasun xwe 2014 tɔn mɛ
  6. BBC 100 Femmes 2022 : Qui figure sur la liste cette année ?, b'ɛ xá ɖo «www.bbc.co.uk» sin atɛ jí ɖo azǎn azan 6ɔ woosun xwe 2022 tɔn mɛ