Ahmadou Ahidjo
Ahmadou Ahidjo, bɔ nyikɔ tɔn bĭ nyí Ahmadou Babatoura Ahidjo, è ji i ɖò azǎn 24ɔ avuvɔsun xwe 1924 tɔn gbè ɖò Nassarao, ɖò Garoua Camerounto Flansegbe tɔn, bɔ é kú ɖò azǎn 30ɔ abɔwisun xwe 1989 tɔn gbè ɖò Dakar (Sénégal) ɔ, toxóɖɔtɔ́ Camerounto tɔn wɛ.
E wɛ nyi togan nukɔntɔn Camerounto tɔn, bo nɔ acɛkpikpa ɔ ji sin xwe 1960 wayi 1982. E kpaca mɛ bi ɖɔ e jo togan sin acɛkpikpa ɔ do xwe 22 gudo, bɔ ganhɔnyiotɔ tɔn nukɔntɔn Paul Biya wa jɛ tɛn tɔn mɛ kaka tɔn egbé.
Gbɛ tɔn
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]Ahmadou Babatoura Ahidjo[1], è ji i ɖò azǎn 24ɔ avuvɔsun xwe 1924[1] tɔn gbè ɖò Nassarao, ɖò Garoua[2] Camerounto Flansegbe tɔn ɔ, fulani sín gǎn ɖé sín vǐ wɛ, bo nyí malɛnu. É yì wemaxɔmɛ kpɛví ɖò Garoua bo lɛ́ yì wemaxɔmɛ ɖaxó Yaoundé tɔn (ee nɔ nɔ kplɔnnu mɛ nu xwe atɔn bo na sɛ mɛ d'azɔgbe é). Félix Sabbal-Lecco e nyi ganhɔnyitɔ ɖo acɛkpikpa tɔn mɛ ɔ ; Abel Moumé Etia, ee nyí nǔnywɛ xwitixwitizɔ́watɔ́ nukɔntɔn e nɔ kpé nukún dó jɔhɔn kpo ji kpo sin nuwiwa wu ɖò Camerounto mɛ é, acɛkpikpazɔ́watɔ́ ɖaxó ɖé kpo wema wlantɔ́ ɖé kpo ; kpo Jean-Faustin Betayéné, ee nyí gǎnhɔnyitɔ xo è kan Camerounto ɔ kpo to ɖevo lɛ kpan e kpo é kpo wɛ yi azɔ nɛ ɔ mɛ.
Ðò xwè 1942 kpo 1946 kpo vlamɛ ɔ, é w’azɔ̌ nú acɛkpikpa Flanséto tɔn ɖi wɛn do gbɔn kan nu tɔ, bɔ enɛ gudo ɔ, é wà azɔ̌ ɖò hladio[3].
Dodo tɔ̀n
[wlǎn nú | wla nú ɖoɖo ɔ]- 1 2 le premier president, b'ɛ xá ɖo «www.prc.cm» sin atɛ jí ɖo azǎn e kpɔn bo xa azan 2ɔ zosun xwe 2025 tɔn mɛ
- ↑ AHIDJO AHMADOU, b'ɛ xá ɖo «www.universalis.fr» sin atɛ jí ɖo azǎn e kpɔn bo xa azan 2ɔ zosun xwe 2025 tɔn mɛ
- ↑ Dictionnaire de la politique au Cameroun, b'ɛ xá ɖo «search.worldcat.org/fr» sin atɛ jí ɖo azǎn 2018 tɔn mɛ